Korejský poloostrov zažil mimořádnou událost. V pátek 27. dubna se na ostře sledovaném summitu v demilitarizované zóně sešli nejvyšší představitelé Severní a Jižní Koreje, aby společně vyjádřili ochotu překlenout desítky let trvající nepřátelství vzešlé z dosud formálně neukončené války. Úsměvy a vřelá objetí obou lídrů byly v příkrém kontrastu s výhružkami, které si Severní Korea ještě před pár měsíci vyměňovala nejen se svým sousedem.

Páteční summit oplýval především bohatou symbolikou, jež měla za cíl vyvolat dojem smíření a opětovného sjednocení. Bylo to poprvé v historii, kdy se společné setkání uskutečnilo na jihokorejském území, přesněji v jižní části rozdělené „mírové vesnice“ Pchanmundžom. Delegace z obou zemí zasedly u kulatého stolu na židlích s vyřezanou mapou jednotného korejského poloostrova, prezidenti se opakovaně drželi za ruce nebo společně zasadili „borovici míru“ do půdy přinesené ze severu a z jihu, zalité vodou z největší řeky z příslušné strany hranice.

„Vidím tu před sebou, že Korejci jsou jeden lid a není možné je od sebe oddělit. Jsme krajané,“ prohlásil severokorejský vůdce Kim Čong-un. „Neměli bychom žít v konfrontaci, ale v míru, vždyť jsme jeden národ. Doufám, že nás v co nejbližší budoucnosti čeká skutečně mírumilovné soužití.“

Když se jihokorejský prezident Mun Če-in zeptal, kdy bude moci na oplátku navštívit Severní Koreu, překročili oba muži na okamžik společně hraniční čáru.

Velké závazky

Vedle nepřeberného množství smířlivých gest dávní rivalové podepsali společnou deklaraci, v níž se zavázali k tomu, že se budou pravidelně scházet, obnoví ekonomickou spolupráci v některých oblastech nebo program na setkávání válkou oddělených rodin. Ukončeny by měly být akce nepřátelské propagandy, jako je vysílání rozhlasu a shazování protirežimních letáků na druhé straně hranice.