Žákům a studentům mateřských, základních a středních škol začal nový školní rok, který s sebou přináší několik změn. Například zmírnění pamlskové vyhlášky, zvýšení počtu odborníků, kteří posuzují vhodnost a správnost testů při státních maturitách, nebo zpřesnění vyhlášky pro nejnižší počet dětí ve školkách a školních družinách. Problémy, s nimiž se české školství dlouhodobě potýká, ovšem zůstávají neměnné. Podle odborníků je tím největším nedostatek finančních prostředků.

Informační centrum o vzdělávání EDUin na konci srpna zveřejnilo seznam nejdůležitějších témat, kterými by se měla vláda, respektive ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy při rozvoji vzdělávacího systému zabývat. To si po schůzce se zástupci organizace vyžádal premiér Andrej Babiš (ANO). EDUin zdůraznil nezbytnost zvýšení investic, potřebu transparentního výběru kvalifikovaných ředitelů a také změnu struktury a obsahu vzdělávání.

EDUin vyčíslil potřebný nárůst celkového rozpočtu rezortu školství zhruba na sto miliard korun do roku 2021. Podle návrhu státního rozpočtu pro rok 2019 by se ale rozpočet pro školství v porovnání s letošním rokem měl zvednout jen o necelých šestadvacet milirad korun. „Pro premiéra není vzdělávání prioritou, s rozvojem školství nepočítá. Vláda se zavázala pouze ke zvýšení platů učitelů,“ řekl Deníku Referendum analytik a vedoucí komunikace EDUin Bob Kartous.

O nedostatečných investicích do vzdělávání vypovídají i údaje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Podle té patří Česká republika spolu s Maďarskem, Ruskem a Itálií k zemím, jež na školství vynakládají nejmenší podíl hrubého domácího produktu. „Nedostatečný rozpočet je pro školství stále největší překážkou. Míra investic je pro Českou republiku ostudná, ekonomicky má velké možnosti, ale do školství zkrátka investovat nechce,“ dodal Kartous.

Zastaralý vzdělávací systém

Dalším z témat, na než EDUin upozornil, je transparentní výběr ředitelů na základě jejich kvalit. Řešením by mohla být novelizace konkurzní vyhlášky, která by posílila slovo výběrové komise a odborníků a eliminovala možnost jmenování nového ředitele na základě politické objednávky.

Odborníci rovněž upozorňují na nezbytnost proměny struktury a obsahu vzdělávání, které pokládají za zastaralé, a chybějící systém celoživotního vzdělávání učitelů. „Po desetiletích stále nemáme systém, kterým bychom poskytovali učitelům průběžné dovzdělávání. Spíše než v nových vizích, tkví problém v základních a dlouhodobě známých mezerách,“ řekl Deníku Referendum bývalý ministr školství, mládeže a tělovýchovy Stanislav Štech (nestr. ČSSD).

Závažný nedostatek českého školství v neposlední řadě představuje i nerovný přístup ke vzdělání. EDUin proto navrhuje snížit formální selekci a dvojkolejnost systému — tedy snížit procento dětí mladších patnácti let mimo hlavní vzdělávací proud — a vytvořit dlouhodobou strategii pro víceletá gymnázia. Současně doporučuje posílit všeobecnou složku vzdělávání, aby měl každý žák a student šanci získat všeobecný rozhled, bez něhož se ve společnosti neobejde.