„Žádný záměr snížit výdaje neziskovým organizacím o tři miliardy korun neexistuje, jedná se o zkreslení vyjádření ministryně financí,“ uvedl na svých stránkách rezort financí jen týden poté, co ministryně Alena Schillerová (nestr. ANO) v rozhovoru pro Českou televizi uvedla, že bude chtít při přípravě státního rozpočtu na příští rok ušetřit až tři miliardy na vrub neziskového sektoru.

Premiér Andrej Babiš (ANO) po kritice ze strany některých médií a občanských organizací označil údajné škrty za lež. Česká televize měla podle něj výroky ministryně překroutit a vytrhnout z kontextu. „Alena Schillerová hovořila o maximu možného rozpětí, ke kterému by podle jejího názoru mohla dospět analýza financování neziskového sektoru provedená ve spolupráci s jednotlivými resorty,“ dodalo ministerstvo financí.

V loňském roce stát přerozdělil neziskovým organizacím třináct a půl miliard korun. Objem peněz vynaložených na chod neziskových organizací se přitom již v posledních letech značně snížil. V roce 2015 podle zprávy ministerstva financí dostaly neziskové organizace takřka šestnáct a půl miliardy korun, v roce 2016 to bylo necelých osmnáct miliard.

Nejvíce peněz ze státního rozpočtu pravidelně získávají například Fotbalová asociace České republiky, Horská služba, Člověk v tísni či Slezská diakonie a Naděje, dále pak Česká obec sokolská, Armáda spásy či Charita ČR.

Podle představitelů jednotlivých resortů si Schillerová vyžádala informace, ve kterých oblastech by jejich resorty mohly ušetřit. Všichni ministři mají za úkol provést ve svých úřadech a dalších podřízených organizacích interní audity. Případné snižování rozpočtu neziskovým organizacím kritizovala na svém twitterovém účtu také ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), z jejíhož resortu jde na činnost těchto organizací nejvíce peněz.

„Nesmíme ubírat peníze neziskovkám, které provozují smysluplnou a pro společnost nepostradatelnou činnost, např. hospice, mateřská centra, dobrovolnické organizace, rodinné poradny či organizace pečující o naše seniory nebo děti bez rodičů,“ uvedla Maláčová.

Kritika neziskových organizací

Původní výroky Schillerové vyvolaly nevoli mezi neziskovými organizacemi, kterých by se případné škrty mohly dotknout. Například Simona Juračková z Charity ČR uvedla, že jakékoliv snížení dotací v sociální oblasti by ohrozilo životy lidí.

Mluvčí Člověka v tísní Adriana Černá případné škrty označila za nekoncepční a konstatovala, že je vláda nekonzultovala ani se svým vlastním poradním orgánem — Radou pro nestátní neziskové organizace.

„Alternativou pro práci neziskových organizací by byly zakázky u soukromého sektoru, který je dražší a výběr je méně transparentní. Role občanského sektoru krom toho netkví jen v poskytování služeb. Brání hodnoty jako je solidarita, demokracie, tolerance a staví se tak proti rostoucímu populismu, nesnášenlivosti, xenofobii, násilí a apatii,” řekla Černá Deníku Referendum.

Vládě pro případné plánování škrtů stále chybí materiál s názvem Rozbor financování občanských organizací z veřejných rozpočtů, který v minulých letech pravidelně vycházel na začátku roku. Podle dostupných informací na jeho vypracování stát ani nevypsal veřejnou zakázku.

O objemu prostředků, které ze státního rozpočtu neziskové organizace nakonec získají, rozhodne ministerstvo financí, respektive vláda do konce září, kdy musí návrh státního rozpočtu pro příští rok předložit k projednání Poslanecké sněmovně.