Ačkoliv Andrej Babiš apeloval na brzké řešení kůrovcové kalamity v lesích, ministerstvo financí odmítlo přidat peníze ministerstvu zemědělství na výsadbu listnatých stromů a jedlí, tvrdí ekologové z Hnutí DUHA. Ministerstvo financí totiž v meziresortním připomínkovém řízení novely nařízení upravující dotace na hospodaření v lesích odmítlo zvýšení rozpočtu o tři sta třináct milionů korun na rozvoj druhové skladby lesů.

Podle ekologů to znamená, že stát stále váhá s řešením příčin kalamitní situace v českých lesích. Bez finanční motivace podle ekologů hrozí, že vlastníci lesů nebudou kvůli vyšším finančním nákladům vysazovat stromy, které do jejich lesů podle přírody patří.

„Současná kalamita v hospodářských lesích způsobuje státu jen v poklesu zisků státního podniku Lesy ČR škody za víc než miliardu korun ročně. Zvýšení státního rozpočtu, které nasměruje hospodaření vlastníků lesů ke zdravějším a stabilnějším lesům a sníží finanční zátěž státu při řešení budoucích krizí, rozhodně není zbytečná, ale výhodná investice,“ řekl Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy z Hnutí DUHA.

Zároveň Skalík upozornil na nesoulad a špatnou komunikaci mezi jednotlivými ministerstvy. „Spolupráce jednotlivých rezortů při řešení lesní krize je opravdu špatná. Ministerstvo financí odmítá přidělit peníze na zvýšení podpory výsadby listnáčů a jedlí, ačkoli je o to ministerstvo zemědělství žádá. Ministerstvo zemědělství zase váhá s navýšením povinného podílu listnáčů a jedlí v nové vyhlášce a vzdoruje tak požadavkům ministerstva životního prostředí,“ okomentoval komickou situaci Jan Skalík.

Hnutí DUHA proto poslalo ministryni financí Aleně Schillerové výzvu ke spolupráci při řešení smrkové kalamity. Ministryně v dopise odpověděla, že případné navýšení rozpočtu chce nejprve detailně probrat s ministerstvem zemědělství.

„Nesouhlasné stanovisko jsme vydali proto, že pro příští rozpočtové období počítáme s nebývale vysokým, až desetiprocentním, meziročním nárůstem příspěvku na výkon státní správy pro kraje. Navíc v posledních letech rostou i daňové příjmy krajů, které lze pro úhradu přenesené působnosti využít. Zároveň jsme zdůraznili, že se ministerstvo zemědělství nezavázalo ke snížení vlastního rozpočtu v adekvátním rozsahu tak, abychom mohli navýšit jím požadovaný příspěvek na výkon státní správy,“ dodal pro Deník Referendum tiskový mluvčí ministerstva financí Zdeněk Vojtěch.

Ministerstvo zemědělství se z hlediska financování chce spoléhat na spolupráci s kraji, kterým poskytuje informace k čerpání dotací ze svých rozpočtů. Velkým problémem je podle tiskového mluvčího ministerstva Václava Tampíra nedostatek kapacit, do čehož je potřeba investovat.

„Vlastníci lesů mají v současnosti největší problém s nedostatkem kapacit pro zajištění těžby a asanace kůrovcem napadené dřevní hmoty, a zároveň s přebytkem kalamitního dříví, pro který není odbyt a které bude nutné dočasně skladovat,“ řekl Václav Tampír.

Novým ředitelem Lesů ČR je Vojáček

Ministr zemědělství Miroslav Toman zároveň v pondělí představil nového generálního ředitele státního podniku Lesy ČR Josefa Vojáčka. Bývalého ředitele Daniela Szóráda v květnu odvolal bývalý ministr Jiří Milek. Vojáček se podle svých slov chce zasadit o boj s důsledky klimatických změn a odvrácení kůrovcové kalamity.

„Mým cílem je adekvátní reakce na klimatické změny, za což považuji postupnou přeměnu stávajících porostů v druhově a věkově pestré lesy, k čemuž povedou mé aktuální i dlouhodobé zadání a činnost, protože obnova zdravých lesních porostů je výzvou na desetiletí dopředu,“ uvedl Josef Vojáček, který je členem vědecké rady Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze a Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Ekologové však upozorňují, že Vojáček donedávna působil jako ředitel Vojenských lesů a statků, přičemž pro obnovu lesů toho ve své funkci příliš mnoho neudělal. Pokud chce podle ekologů odvrátit kůrovcovou kalamitu, musí navázat na pozitivní změny zavedené dočasným ředitelem Lesů ČR Tomášem Pospíšilem.

„Především musí začít s masivními podsadbami ohrožených smrkových monokultur listnáči a jedlemi. Nesmí se vyhýbat nutným změnám v mysliveckém hospodaření, aby vysazené stromy neničila přemnožená spárkatá zvěř. Při plánovaných těžbách musí dbát na minimalizaci holosečí, které ničí lesní půdu. Měl by také ukončit praxi megatendrů pro velké těžařské firmy a místo nich spolupracovat s lokálními firmami,“ myslí si expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA Jaromír Bláha.