V úterý poprvé pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) zasedala Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí. Protikorupční organizace, které mají v Radě své zástupce, a některé politické strany upozorňují, že trestní stíhání předsedy vlády poškozuje pověst poradního orgánu vládního kabinetu.

Ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka Deníku Referendum sdělil, že premiér Babiš na jednání odmítl delegovat předsednictví na jiného člena vlády, jako to v minulosti učinil například Bohuslav Sobotka (ČSSD), který předsednictvím pověřil svého spolustraníka, někdejšího ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera.

„Osobně chápu symboliku a byl bych radši, aby Radě předsedal třeba ministr spravedlnosti nebo vnitra“ řekl Ondráčka. Rovněž podle člena Rady Marka Zelenky z protikorupční organizace Oživení je Babišovo předsednictví nešťastným řešením, které Radu před veřejností poškozuje.

„Jde zejména o pověst Rady. Proto jsem hlasoval proti navržené změně statutu. Nesouhlasím ani s tím, aby se místopředsedou automaticky stával ministr spravedlnosti. Vhodnější mi přijde, aby byl místopředsedou ministr vnitra jako dosud,“ řekl Deníku Referendum Zelenka.

Ondráčka i Zelenka se však shodují, že samotné premiérovo předsednictví příliš velký vliv na projednávanou agendu Rady mít nebude. „Předpokládám, že prostor pro představování podnětů i zkušeností z praxe, které by si někteří ministři mohli osvojit a začlenit do rezortních strategických dokumentů, se nijak nezmenší, řekl Ondráčka.

Babiš na pozici předsedy protikorupčního poradního orgánu vlády vadí také Pirátům. „Považujeme za nepřijatelné, aby v čele orgánu vykonávajícího úkoly v oblasti boje proti korupci stál člověk, který je sám obviněn z dotačního podvodu. Rovněž není možné, aby v čele orgánu se značným vlivem na trestní politiku státu stál člověk trestně stíhaný. Hrozí, že tento orgán bude pro veřejnost i politické partnery zcela nedůvěryhodný,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Je to pravidlo

Kritiku protikorupčních organizací nicméně vláda prostřednictvím své tiskové mluvčí Petry Doležalové odmítla. Podle ní statut Rady již od samého vzniku v roce 2014 předpokládá, že jejím předsedou je premiér. Ve výjimečných případech může vláda pověřit jiného z ministrů — jako v minulosti Jiřího Dienstbiera, Jana Chvojku (oba ČSSD) nebo Roberta Pelikána (ANO).

„Poté, co ve vládě skončil ministr Pelikán, jeho nástupci již koordinací boje s korupcí na vládní úrovni pověřeni nebyli. Jmenování Andreje Babiše předsedou Rady není jeho rozhodnutí, ale jde o důsledek pravidla, které bylo zavedeno již usnesením Sobotkovy vlády. Vyvrací to dezinformace některých médií, která zveřejnila zprávu o samojmenování premiéra předsedou protikorupční Rady,“ uvedla Doležalová.

Kromě personálních změn Rada na úterním jednání také doporučila vládě přijetí Akčního plánu Partnerství pro otevřené vládnutí. V souladu se svými závazky vůči mezinárodní iniciativě Partnerství pro otevřené vládnutí by Česká republika měla pokračovat ve snaze transformovat státní instituce k většímu zapojení široké veřejnosti do konzultačních a rozhodovacích procesů.

Rada se rovněž seznámila s první pracovní verzí Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2018 až 2022 a přehledem o stavu projednávání zásadních protikorupčních opatření.

Úterního jednání se kromě předsedy vlády zúčastnili také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) nebo ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (nestraník za ANO). Chyběl naopak ministr vnitra a zahraničních věcí Jan Hamáček (ČSSD), který na jednání poslal svého náměstka.