Poslední dobou se zhusta probírají aféry pirátských poslanců. Proto víme, že ve sněmovní ubytovně dolují alternativní měny, čímž si v zimě přitápějí, na ruské ambasádě se ládují pelmeni, na státní vyznamenání nominují hvězdu normalizační poezie Karla Sýse… Když se dozví, že udělali něco, co by dělat neměli, nebo o čem si někteří jiní myslí, že by to dělat neměli, omluví se, pustí chlup, ale fičí dál, jako by se nechumelilo.

Arogance? Hloupost? Zabedněnost? Naivita? Možná spíš přecházení banalit a soustředění se na to podstatné. Tím jsou témata, která je vynesla do dolní parlamentní komory. A zdaleka to nebyla jen legalizace lehkých drog nebo právo na sdílení ve virtuálním prostoru.

Stěžejní téma Pirátů je transparence. Sami jsou tak průhlední, až je to někdy k smíchu. Ovšem „krása bez závoje“ (pamětníci, tedy otcové či babičky Pirátů, vědí, o čem je řeč) osvobozuje. Pryč se zástěrkami, pryč s předsudky! Má-li Andrej Babiš program řídit stát jako rodinnou firmu, mají Piráti za cíl svést světlo tam, kde se nám tma prodražuje.