Piráti po osmi letech své existence s největší pravděpodobností po víkendu doplují do Sněmovny. Z různých stran jsou slyšet otázky, co vlastně od této strany můžeme očekávat. Pirátský program je velice stručný a některé body nejsou dostatečně vyjasněné. Hovořili jsme proto se dvěma eventuálními poslankyněmi Olgou Richterovou a Danou Balcarovou a jedním eventuálním poslancem Mikulášem Peksou o třech zásadních tématech: bytové politice, ekologii a zahraničně-politických otázkách.

Dostupnost bydlení je jedním z nejčastějších hesel na pirátských plakátech. Odkazují na nich na letošní studii, podle níž si průměrný Čech vydělává na byt nejdéle v Evropě. „Nejde jenom o sociální bydlení. Chceme přijmout balík zákonů, které zajistí dostupnost bydlení pro všechny a které úplně nahradí příspěvky na bydlení. Stát ve výsledku ušetří,“ vysvětlovala zastupitelka Prahy 10 a „pražská čtyřka“ Olga Richterová.

Kromě zákona o sociálním bydlení, kterému podle studie Platformy pro sociální bydlení vyjádřila podporu většina kandidátů všech relevantních stran, označila Richterová za jednu z pirátských priorit nový stavební zákon, jenž by umožnil rychlejší výstavbu bytů. Složitost územního plánování a stavebního řízení má podle Pirátů napravit jednotné podání pro stavebníky a samozřejmě digitalizace.

„Developeři by měli mít možnost za rozumných podmínek stavět, ale zároveň se podílet na budování veřejné infrastruktury, například školek,“ konstatovala Richterová. Změny prosazené ve stavebním zákoně, které sebraly lidem možnost vyjadřovat se prostřednictvím spolků ke stavebním záměrům ve vlastním okolí, ale Piráti nepodporují.

Podle Pirátů s trhem v oblasti bydlení manipulují investoři z postsovětských zemí, kteří skupují prázdné byty nikoliv, aby je pronajímali, ale aby je za pár let slušně zpeněžili. „Chceme proto zavést mimořádnou daň z majetku pro občany, kteří nemají trvalé bydliště v Evropské unii,“ pokračovala Richterová v představování pirátských záměrů v bytové politice.

Na rozdíl od sociální demokracie nebo Zelených, kteří hovoří o potřebě regulace služeb sdílené ekonomiky — především v segmentu bydlení, Piráti o výraznějším zpřísňování pravidel pro platformy typu Airbnb neuvažují. Naopak chtějí odstraňovat stávající bariéry.

„Trochu regulovaná by ale sdílená ekonomika být samozřejmě měla. Je v pořádku, že si skrz Airbnb přivydělají důchodci s velkým bytem nebo lidé, kteří jedou na dovolenou,“ vysvětlovala pražská zastupitelka postoj strany. Hranice, která by odlišila ty, co si přivydělávají, od těch, kteří si z krátkodobých pronájmů udělali byznys, by se podle Pirátů mohla pohybovat mezi třiceti až šedesáti tisíci korun vydělanými ročně.

Na jádru budeme ještě třicet let

Ekologie bez ideologie stojí na jiném z Pirátských plakátů, kterým jakoby strana chtěla oponovat Zeleným. „Přidalo se k nám hodně broučkařů,“ řekla se smíchem zastupitelka na Praze 9 a „pražská dvojka“ Dana Balcarová.

Piráti ve shodě s většinou českých politických stran podporují další rozvoj jaderné energetiky. „Apriori ji neodmítáme. Jen ji chceme stavět na technických inovacích a minimalizaci produkce odpadu,“ řekla Balcarová s tím, že se bez jádra v následujících třiceti letech neobejdeme. Případnou dostavbu Temelína či výstavbu dalších jaderných elektráren Piráti rovněž neodmítají. Vymezují se pouze proti používání současných zastaralých technologií.

Podobně jako ostatní strany se i Piráti hlásí k podpoře malých a středních zemědělců a navrhují zastropování zemědělských dotací na hranici tisíce hektarů. Chtěli by zastavit podporu z veřejných rozpočtů nešetrným chovům a biopalivům. „Vůbec nechceme, aby se plodiny pěstovaly ryze proto, aby byly spáleny. Pro potravinářský průmysl je řepka samozřejmě v pořádku,“ vymezila se Balcarová.

V oblasti regulace automobilové dopravy jakožto znečišťovatele by Piráti rádi vytvořili nízkoemisní zóny, kam by nesměly jezdit dodávky či kamiony, nikoliv však osobní automobily. „Když zákaz pro osobní vozy, tak zákaz pro všechny bez rozdílu. V našich podmínkách by motivační složka spíše ustoupila na úkor šikany obyvatel, kteří nedosahují kupní síly vyspělých zemí,“ odmítla se Balcarová představu zelených zón po berlínském vzoru. Hlavní těžiště boje proti automobilovým emisím Piráti spatřují ve zkvalitnění a zatraktivnění veřejné dopravy.

Piráti by podle Balcarové chtěli prosadit zvýšení daňové zátěže na ty činnosti, které negativně ovlivňují životní prostředí. Uvažují i o růstu daně z přidané hodnoty u nezdravých potravin — Balcarové konkrétně zmínila sladké nápoje.

Vojenský Schengen

Zahraničně-politické otázky letos Pirátům nepěkně zavařily. Předseda Ivan Bartoš přemítal, jaký má strana vůbec postoj k Severoatlantické alianci, aby následně celá strana musela hlasitě a opakovaně deklarovat, že se členstvím v NATO souhlasí. Místopředsedu Iva Vašíčka, který neváhal poskytovat rozhovory prokremelskému webu Sputnik, stála kauza kolem NATO místo ve vedení strany.

Piráti se hlásí k myšlence evropské armády a společné ochrany vnější hranic Evropské unie. „Potřebujeme něco jako vojenský Schengen. V současnosti musí armáda hlásit svůj pohyb přes území s pětidenním předstihem, ruské tanky se přitom údajně mohou do Prahy dostat za dva dny. Armády zemí, které by se projektu účastnily, by měly mít možnost pohybovat se po Unii volně,“ vykreslil pirátské představy o bezpečnosti ústecký lídr Mikuláš Peksa. Společný postup členských států Evropské unie v oblasti bezpečnosti se podle Pirátů jeví jako naléhavější kvůli zkušenosti s migrační krizí.

„Piráti rozhodně nejsou vítači,“ řekl nedávno předseda Bartoš. A Piráti skutečně vítači nejsou. Uprchlické kvóty ve shodě s drtivou většinou českých politických stran odmítají a současnou domácí migrační politiku obhajují jakožto „rozumně nastavenou“.

Garant zahraničně-politické části pirátské programu Peksa dále navrhoval výrazné omezení evropských dotací. „Vybíráme příspěvky od členských zemí, a pak je přerozdělujeme. Lepší by bylo posílat Unii menší příspěvek a nedostávat žádné dotace,“ shrnul postoj strany. A dodal, že si Piráti rovněž dokážou představit vypsání závazného referenda o mezinárodních otázkách. „Nejprve je ale třeba informovat, tedy investovat do vzdělání,“ uzavřel Peksa.