Ve dnech 10. až 13. 5. 2018 probíhá v Praze již 24. ročník mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu pod názvem Svět knihy. Koná se na výstavišti v Královské oboře, jehož dominantu tvoří budova stále ještě nedostavěná, a to po už deseti letech od požáru, který pohltil levé, západní křídlo Průmyslového paláce, významné budovy z roku 1891. Budova byla postavena ve stylu, který odborníci označují jako historizující, u příležitosti Jubilejní zemské výstavy.

Mezi 404 vystavovateli najdeme velké nakladatelské domy (například Grada) se stánky, každým rokem lépe vizuálně zvládnutými a technicky vybavenými (třeba už skoro všude lze použít při nákupu platební kartu). Vedle knih a audioknih soustředěných asi uprostřed (improvizovaného stanového) levého křídla najdeme i různé pomůcky a potřeby ke čtení. Audioknihám je letos věnován i programový blok. Vystavují a spíše jednotlivým zájemcům nabízejí své zásoby dokonce též antikvariáty.

Tematická skladba knižní nabídky svědčí o čtenářských zájmech, a tím i o myšlenkových pohybech české společnosti. Zdá se na veletrhu ubylo lehké a zábavné literatury a že své stále místo tam obhajují nakladatelé literatury označované jako duchovní, ať už tím myslíme tradiční náboženské směry, především křesťanské, nebo alternativní směry. Příkladem zcela vzadu v levém křídle je vydavatelství Malvern zaměřené na náročnou spirituální, ba esoterní literaturu, ale také odborné religionistické spisy a na poezii a prózu.

Mezi stánky nabízejícími publikace knihkupcům a rovnou na místě i čtenářům je překvapivě silně zastoupena i filosofie. Vedle tradičních akademických vydavatelů (Academia, Filosofia, Oikymeh) je to pozoruhodné, mladistvou energií vybavené vydavatelství Pavel Mervart, které oprašuje klasiky evropské filosofie a snaží se jim vdechnout nový život.

Každý rok jsou součástí výstavy stánky zahraničních vydavatelů. Vždy je silně zastoupeno Slovensko, obvykle je tam i stánek ruské literatury. Zastoupeny jsou však i exotické jazyky, tentokrát například literatura z Čínské republiky na Tchaj-wanu. Celkem je mezi vystavovateli zastoupeno 22 zemí. Veletrh mívá hlavního hosta, jímž byl letos Stát Izrael. K tomuto tématu je k dispozici vedle literatury v hebrejštině i literatura v češtině, řekl bych, vybízející k diskusi o soužití náboženství a etnik na Blízkém východě.

Letošními tématy zastoupenými v expozicích veletrhu a v programu festivalu jsou Komiks a Převratné 20. století. Program literárního festivalu je mimořádně bohatý s více než pěti sty programy v různých prostorách Veletržního paláce a venku před ním. Zahrnuje výstavy, autorská čtení, představení autorů, přednášky na literární témata, diskuse (například o problémech knihkupeckého odvětví) či pořady pro malé čtenáře. Na literární festival je zařazováno také udělování cen a uznání.

Hvězdou letošního literárního festivalu měl být chilský autor se židovskými kořeny, usazený v Paříži, Alejandro Jodorowsky. Natáčel filmy a realizoval se též v performanci. Od 80. let minulého století rozvíjí vlastní filosoficko-spirituální syntézu s terapeutickými ambicemi. Provozuje v Paříži bezplatnou terapeutickou praxi a její principy vysvětluje v knize rozhovorů Psychomagie: nástin panické terapie (česky 2015). Z účasti na letošním Světu knihy se však bohužel omluvil.

Festival a jeho návštěvnost v prvních dnech jako by svědčily o tom, že zůstáváme i v rámci Evropy jedinečným národem čtenářů. A že vkus čtenářstva neupadá, jak by se zdálo.