V úterý osmého května oznámil americký prezident Donald Trump, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem. Podle něj šlo o špatně sjednanou úmluvu, která nezaručovala, že Írán nebude moci pokračovat ve vývoji jaderných zbraní. Trump dále podepsal příkaz o znovuzavedení ekonomických sankcí, které by oslabily íránské hospodářství. Odstoupení USA od dohody vyvolalo v Íránu mnoho otázek a emocí.

Hassan Rúhání ve svém středečním projevu prohlásil, že jde o historický okamžik, kdy se potvrdilo, že Írán je země, která dodržuje své sliby, a jsou to naopak Spojené státy, které své slovo porušují. Podle íránského prezidenta se Spojené státy během posledních několika desetiletí chovaly agresivně vůči blízkovýchodním zemím, a to nejen v Afghánistánu v osmdesátých letech nebo v Iráku. Několikrát se vměšovaly i do vnitrostátních záležitosti Íránu, ať to bylo v době Rézy Šáha Pahlavího, nebo v období převratu podporovaného Spojenými státy a Velkou Británii v roce 1953, kdy byl premiérem tehdejší zvolené vlády Muhammad Mossadek. 

K dohodě jako takové pak dodal, že z odchodu prezidenta Trumpa není překvapen, protože Spojené státy o něm v minulosti mluvily. Trump sliboval likvidaci jaderné dohody už ve své kampani. Lze ale vidět, kdo mezinárodní dohody a mezinárodní právo dodržuje a kdo ne. Jaderná dohoda nebyla dohodou mezí Íránem a Spojenými státy, jde o mezinárodní smlouvu s více sjednateli. Jednání o ní vedl Írán s takzvanou skupinou P5+1. Jde o skupinu šesti světových mocnosti, která vznikla v roce 2006 a tvoří ji Rada bezpečnosti OSN a pět stálých členů. Těmi jsou Čína, Francie, Rusko, Velká Británie a Spojené státy.

Média v Íránu den poté

Den po odstoupení Spojených států z mezinárodní dohody se na úvodních stránkách íránských novin objevily dvě známé tváře, americký prezident Trump a íránský prezident Rúhání. Nejčastěji se psalo, že je teď třeba počkat na jednání s evropskými velmocemi. Nechyběla ale také kritika současného prezidenta Hassana Rúháního. Muhammad Saíd Ehdián, šéfredaktor jednoho z nejčtenějších regionálních deníků Chorásán, napsal, že Rúhání nejednal v národním zájmu. U smlouvy je třeba setrvat a snažit se uzavřít „lepší“ dohodu s evropskými zeměmi.