Donald Trump v úterý večer oznámil, že odstupuje od dohody o jaderném programu s Íránem, kterou před třemi lety uzavřely světové mocnosti pod vedením tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy. Jeho nástupce označil dohodu za „strašlivě jednostrannou“ a podepsal exekutivní příkaz o znovuzavedení přísných ekonomických sankcí. Ty se budou týkat íránské centrální banky a domácích i mezinárodních podniků, které by se odvážily s Íránem obchodovat.

Jednostranný krok si získal podporu větší části republikánských zákonodárců, pochválil jej také Izrael, Spojené arabské emiráty nebo Saúdská Arábie, tedy největší rivalové Íránu v regionu, kteří se s šíitským náboženským režimem již nepřímo střetávají na bojišti v Sýrii a Jemenu. Odstoupení od dohody, jež měla zabránit Íránu ve vývoji jaderné bomby, naopak ostře zkritizovali všichni její zbývající signatáři: Rusko, Čína, státy Evropské unie a nejvyšší představitel OSN, která ji zaštiťovala.

Dohodu se navzdory Trumpovi pokusí udržet naživu, ačkoli zůstává otázkou, zdali se jim to vzhledem ke stále se zvyšujícímu regionálnímu napětí může podařit. Vyloučit v tuto chvíli není možné ani ozbrojenou intervenci Spojených států v Íránu, kterou prosazují někteří vlivní Trumpovi poradci.

Trump a jeho podporovatelé

„Teoreticky měla dohoda s Íránem ochránit Spojené státy a naše spojence od šílenství íránské nukleární bomby,“ prohlásil Donald Trump v úterním televizním projevu před národem. „Ve skutečnosti ale dovolila Íránu pokračovat v obohacování uranu a časem by mu umožnila získat jadernou zbraň.“

Odstoupil proto od smlouvy, kterou mezinárodní společenství pod vedením jeho předchůdce Baracka Obamy léta složitě dojednávala, a jež na určenou dobu omezila rozvíjející se íránský jaderný program. Írán se v ní mimo jiné zavázal, že na deset let o dvě třetiny sníží počet centrifug na obohacování uranu, redukuje zásoby nízko obohaceného uranu na 300 kilogramů a do všech souvisejících zařízení pustí inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Podle všech průběžných zpráv těchto inspektorů Írán své závazky dlouhodobě dodržoval. Prezident Trump se přesto přiklonil na stranu těch, kteří tvrdili, že se šíitskému režimu daří podvádět a jaderných ambicí se ve skutečnosti nevzdává. Může se přitom spolehnout na podporu větší části vlastní Republikánské strany a samozřejmě představitelů Izraele, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Ti s dohodou nesouhlasili od samého počátku a izraelský premiér Benjamin Netanjahu dokonce Trumpovi „věnoval“ televizní vystoupení s tisíci ukradených dokumentů, jež mají podle něj dokazovat nekalé úmysly Íránu.