Zatímco Evropu trápí dozvuky únorových mrazů, v oblasti severního pólu panuje počasí tak teplé, že překovává všechny prognózy důsledků lidmi způsobených změn klimatu. Přestože současná situace je anomálií, vědci varují, že oteplování stále častěji rozbíjí takzvaný „polární vortex“ - obří vír studeného vzduchu, který běžně pomyslnou ledovou čepici Země izoluje a udržuje v Arktidě stabilní podmínky.

Na severním pólu sice nevysvitne až do poloviny března slunce, příliv teplého vzduchu do polární oblasti nicméně stačil již během února v některých částech Sibiře zvednout teploty oproti historickým průměrům až o pětatřicet stupňů Celsia.

Na nejsevernější meteorologické stanici světa — Kap Morris Jesup na severním pobřeží Grónska — zaznamenali na konci února teplotu šest stupňů nad nulou. Počasí tam bylo v posledních týdnech často výrazně teplejší než v Curychu nebo Londýně, které leží tisíce kilometrů na jih. Rovněž ledový pokryv moře odtává rekordní rychlostí.

Znalci arktického klimatu označují počasí za „praštěné,“ „vadné,“ či dokonce „šokující,“ informuje deník Guardian. „Je to anomálie mezi anomáliemi, je to tak mimo dříve běžný rozsah teplot v této oblasti, až je to strašidelné. Naznačuje to, jakých překvapení se ještě můžeme dočkat, pokud nepřestaneme bestii klimatických změn krmit,“ okomentoval pro list počasí ředitel Earth System Science Center na Pensylvánské státní univerzitě, klimatolog Michael Mann.

Poškozený vortex

V médiích pro celé Evropě vyšly v posledních dnech pohádkové snímky rampouchů či romanticky zamrzlých řek, celkově ale nejde o návrat k normálním zimám, jako spíše o výměnu počasí. Do našich končin totiž pronikl vzduch, který by byl za běžných okolností mnohem severněji. Výkyvy počasí v Arktidě často souvisejí s tím, v jakém stavu se právě nachází již zmíněný „polární vortex“, větrný vír, který polární oblast obklopuje, brání teplejším vzdušným masám dostat se k pólům a udržuje oblast chladnou.

Když vortex zeslábne, dochází k výkyvům, takže graf minulých teplot v oblasti vypadá jako elektrokardiogram. S tím, jak se ale planeta otepluje, jsou výkyvy stále častější a trvají déle. „Za posledních padesát let je právě pozorované oteplení jednoznačně to nejintenzivnější a nejdéle trvající,“ říká Robert Rohde, vědec z nezávislé organizace Berkeley Earth.

Jakmile se pak slábnoucí vortex rozpadne, jeho části se často vydávají směrem k jihu, a mohou tak zapříčinit takové extrémní zimní podmínky, jaké zažívala v posledním týdnu Evropa, či v posledních letech opakovaně Severní Amerika.

Někteří vědci se obávají, že by oteplování postupně mohlo vést až k úplnému rozpadu polárního vortexu — přetrvávání víru totiž zajišťuje teplotní rozdíl mezi Arktidou a mírným pásmem. A ten se každoročně snižuje, protože v polární oblasti se oteplování vlivem zpětných vazeb projevuje rychleji, než jinde. Zatímco celá planeta se dosud oteplila zhruba o stupeň, její polární oblasti až o tři stupně.

Tání ledu, který dnes mizí rychlostí necelých čtrnácti procent za desetiletí, ponechává moře odkryté, takže sluneční záření vstřebává, místo aby jej odráželo. Právě nyní je vzhledem k rekordním teplotám rozsah mořského ledu pro toto roční období nejmenší v zaznamenané historii. Bez ledu je nyní moře dokonce i na sever od grónského pobřeží, kde se dříve nacházel starší, mohutnější ledový pokryv.

Další informace:

The Guardian Arctic warming: scientists alarmed by 'crazy' temperature rises

Deutsche Welle Arctic warmer than much of Europe is a worrying sign of climate change

Reuters 'Wacky' weather makes Arctic warmer than parts of Europe