Nils Frahm: All Melody a daleko od centra

Aleš Kauer

Brian Eno charakterizoval minimalismus jako „odklon od narativu směrem ke krajině, od představení ke zvukovému prostoru“. Nils Frahm na svém novém albu tuto definici víc než naplňuje: vytváří most hned do několika hudebních světů.

Nils Frahm (*1982) je německý hudebník, skladatel a producent žijící v Berlíně. Kombinuje postupy klasické a elektronické hudby. Má za sebou vedle sólové tvorby i řadu spoluprací s umělci jako Anne Müller, Ólafur Arnalds, F. S. Blumm. Se svými spolužáky Fredericem Gmeinerem a Sebastianem Singwaldem vydal v roce 2016 dvě zajímavé desky pod názvem Nonkeen.

Nils Frahm, skladatel kombinující klasickou a elektronickou hudbu. Repro DR

Do širšího povědomí se kupodivu dostal až svou sedmou řadovou deskou Spaces, vydanou v roce 2013, jež byla koláží živých a studiových prací. Ani občasný potlesk vstřícného publika nedokázal rozbít strukturu této vynikající nahrávky. S nadšením jsem očekával, kam Nils Frahm svůj kompoziční um s citem pro moderní postupy posune. V roce 2016 vydává album nazvané Solo. Jedná se o čistě klavírní album, na němž rozvíjí Satieho minimalismus (v doslovném významu), kde správná struna na správném místě a ve správnou dobu dokáže udělat zázraky.

Aktuální All Melody je tedy devátou studiovou deskou, která vyšla na respektovaném labelu Erased Tapes a navazuje tam, kde skončila Spaces. Byla nahrána ve studiu Saal 3, které sídlí v bývalém východním bloku Berlína, kousek od Sprévy, ale daleko od centra. Studio leží v industriálním prostoru mezi starou elektrárnou a cementárnou. Je to údajně, především díky svým architektonickým propozicím, jedno z nejlepších studií v Evropě, a na celkovém zvuku nahrávky je to znát.

Aktuální album nahrané v industriálním prostoru bývalého východního Berlína. Repro DR

Dalo by se říci, že daleko od centra je i Nils Frahm se svojí hudbou přemosťující dva hudební světy. Ten klasický, odkazující k již zmiňovanému Eriku Satiemu, Valentinu Silvestrovovi nebo Philipu Glassovi, a potom ten hypnotický, technický svět se sluchátky reprezentovaný Brianem Enem. Filosofií své hudby ale zůstává nejblíže k Stevu Reichovi a jeho „hudbě jako postupnému procesu“.

Emocionální citlivost v kontrastu s technicistním zvukem rovného beatu vytváří na All Melody vzrušující napětí. Mnozí by se v možnostech studia utopili. Frahm jej ale využívá odměřeně, s matematickým smyslem pro věc a s ohromnou dávkou citu. Prostorový „ruch“ — slyšíme sešlapávání pedálu nebo zaskřípění — využívá především v klidnějších skladbách, které dodávají nahrávce specifickou atmosféru.

Na aktuálním albu se mu navíc podařilo funkčně rozšířit vlastní zvuk o ženské a mužské vokály, trubku, varhany. Svými zvukovými převleky doslova škádlí, vytváří sugestivní a emocionálně nabité tracky, které se neustále proměňují. Všechny melodie jsou zasuty mezi strukturami, vynořují se postupně, téměř plaše, jsou načrtnuté a nikdy dořečené. I tento smysl pro zdrženlivost tvoří z poslechu nahrávky zážitek.

Kdo by si jej chtěl poslechnout naživo, Nils Frahm bude hostem letošního pražského Festivalu Spectaculare ve Velkém sále Lucerny 23. dubna 2018.

    Diskuse