Volby do parlamentu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska by normálně měly být až na jaře roku 2020. Mnohé však nasvědčuje tomu, že voliči už teď mají dost konzervativců i dřívějšího blairovského ostudného kompromisu. Vypadá to, že pokud mu to zdraví při jeho letošních 69 letech věku dovolí, v čele Strany práce (Labour Party) setrvá a kandidátem na premiéra bude Jeremy Corbyn.

S Corbynem by do Dolní sněmovny a do kabinetu vstoupil v obnovené síle labouristický program, tentokrát autentický, navazující na svého času slavný a dnes neprávem zapomínaný fabiánský socialismus. Jeho překvapivým spojencem na tamní scéně je anglokatolický socialismus. Je to hnutí tradicionalistických anglikánů, kteří pěstují mimo jiné krásnou a bohatou liturgii a mají smysl pro mystiku. Jedna z jeho postav, biskup Frank Weston (1871—1924) je znám výrokem: Nemůžete si činit nárok uctívat Ježíše ve svatostánku, když si neděláte starost o Ježíše ve slumech.

Bohužel i v britské pravlasti seriózní politické rozpravy přicházejí v zápase o přízeň voličů nečestné úskoky. Na Corbyna teď vytáhli údajnou spolupráci s československou Státní bezpečností. Rozproudila se debata, nakolik bylo jeho setkávání s našimi diplomaty vědomou spoluprací, nakolik byl „neuvěřitelně naivní“, jak se vyslovil bývalý šéf britské rozvědky MI6 Richard Dearlove, a nakolik přesně věděl, oč jde.

Corbyn sám a prostřednictvím svých mediálních spolupracovníků obvinění pochopitelně odmítá. Není si vědom, že by při rozhovorech s diplomaty vyplývajících z jeho tehdejší politické pozice poskytl utajované informace. Tehdejší rozvědka a kontrarozvědka československého ministerstva vnitra ovšem uměla pracovat i s informacemi zdánlivě neškodnými. Dnes je známo, jak si uměli pospojovat nahodilá sdělení a vytvořit z nich věrohodné soubory, které posloužily režimním mocenským zájmům. Pokud jde o jejich aktivity na domácí scéně, mohlo jít o podněty, které přispěly ke kompromitaci disidentů, nebo dokonce k jejich trestnímu stíhání.

Nutno však vzít vážně oficiální stanovisko nejkompetentnější osoby, ředitelky Archivu bezpečnostních složek Světlany Ptáčkové, podle níž vedení agentů mělo svá přesná pravidla a tvrzení někdejšího příslušníka StB Jána Sarkocyho jsou v přímém rozporu s archivními materiály.

Podle bývalého pracovníka Ústavu pro studium totalitních režimů Radka Schovánka Corbyn nemohl ve druhé polovině osmdesátých let spolupracovat s československou špionážní rezidenturou v Londýně, protože ta byla podle dnes známých informací pod kontrolou britské rozvědky, jejíž špičkový agent Vlastimil Ludvík měl pozici zástupce šéfa československé rezidentury a informoval MI6 o všem, co rezidentura činí.

I když vytažení aféry vypadá na nečestný úskok politických protivníků, lze snad stále ještě spolehnout na to, že v solidních britských médiích se v diskusi objeví argumenty pro a proti. Lze doufat, že estébácká karta nebude v britských poměrech tak silná, jako je v poměrech zdejších, a že o volebním výsledku za dva roky rozhodne jiná argumentace.

Změna struktur

Po změně režimu bývá citlivá otázka změny nasměrování tajných služeb. V devadesátých letech jsem se ocitl překvapivě blízko utváření nové zpravodajské struktury. Tehdy ještě noví lidé, kteří se na tom podíleli, nebyli tak vytrénovaní v konspiraci a leccos řekli a já jsem si uši loajálně nezacpával.