Kostel svatého ducha v Římově, Svatý kopeček u Mikulova nebo kostel Panny Marie Sněžné v Rudě patří mezi devatenáct staveb, které vláda ve středu zařadila na seznam národních kulturních památek (NKP). Vyšší status ochrany tak získali i Svatý kopeček u Olomouce, kostel Navštívení Panny Marie v Horní Polici nebo poutní areál v Klokotech.

Všechny navržené památky splnily podle ministerstva kultury odborná kritéria pro prohlášení za národní kulturní památky, navíc krajské ani místní samosprávy nemají proti návrhu mnoho námitek. Lze tedy očekávat, že návrh vláda bez problémů schválí. Podle mluvčí Simony Cigánkové je dlouhodobou snahou ministerstva zařazovat do souboru národních kulturních památek nejvýznamnější představitele všech typů a skupin kulturních památek tak, aby tento soubor dával ucelenou představu o širokém spektru českého kulturního dědictví.

Letos se ministerstvo nezměřilo pouze na kláštery a kostely. „Poutní místa nejsou mezi národními kulturními památkami příliš zastoupená. Kategorie poutních míst s vazbou na urbanismus a krajinu se zásadním přesahem je zcela opomíjená. Rozhodli jsme se to změnit,“ řekla Deníku Referendum Simona Cigánková.

Postupně se tak podle ministerstva ukazuje, že jednou z nejvýznamnějších částí našeho dědictví je kulturní krajina jako celek se všemi svými částmi. „Především volná krajina ve své barokní podobě je jednou z nejvýznamnějších v evropském měřítku,“ uvedlo ministerstvo kultury v důvodové zprávě k rozhodnutí.

Podle historičky umění Mileny Bartlové, která pracuje na katedře teorie a dějin umění Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, je však podobná argumentace problematická. Nejvyšší památková ochrana krajiny, která nikde není dochována v takzvaně původním stavu, podle ní může v budoucnu podpořit pomýlené snahy o vytváření fikce původního stavu, zcela bez ohledu na dnešní ekologické požadavky.

„Po sametové revoluci se ze seznamu národních kulturních památek vyškrtaly objekty, které tam minulý režim zařadil z ideologických důvodů. Skoro třicet let po revoluci postupuje ministerstvo podobně ideologicky, protože konstruuje české dějiny z římskokatolického pohledu. Není špatně, že se má chránit více památek. Nicméně by ale pak celý soubor NKP bylo vhodné rozšířit také o stavby jiných konfesí, například hodnotné synagogy nebo protestantské kostely, především ale o nejdůležitější stavby druhé poloviny 20. století,“ řekla Deníku Referendum Milena Bartlová.

Dopady na rozpočet

Uvedené památky jsou podle ministerstva v dobrém stavu, nebude tudíž nutné platit jejich opravu z důvodu zvýšení ochrany, případně jejich obnova již probíhá z dotačních programů ministerstva kultury. „V průběhu přípravy souboru kulturních památek k prohlášení za národní kulturní památky vyrozumělo ministerstvo kultury vlastníky areálů, kteří k navrhovanému prohlášení kulturních památek za národní kulturní památky neměli připomínky,“ uvedlo ministerstvo kultury v důvodové zprávě.

Návrh na vyhlášení národní kulturní památky připravuje ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, přičemž vyhlášení nařizuje vláda a zároveň stanovuje podmínky jejich ochrany. V současnosti je v ústředním seznamu kulturních památek zapsáno přes tři sta objektů. Mezi nejstarší patří pravěké keltské oppidum Závist, archeologické naleziště v Dolních Věstonicích, středověký Karlův most či hrad Pernštejn.

Mezi nejznámější novověké památky patří vila Tugendhat v Brně nebo zámek Opočno. Největší zastoupení mezi národními kulturními památkami mají hrady a zámky, kostely či kláštery, nechybějí však ani památky lidové architektury, dopravní a průmyslové stavby nebo významné pomníky a památníky. Podle zákona o archivnictví se jimi mohou rovněž stát i archiválie.

Seznam navržených památek:

1) Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře v Praze

2) Poutní areál Svatý Jan pod Skalou s kostelem Narození sv. Jana Křtitele se skalním kostelem a jeskyní sv. Ivana

3) Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie s farou a zvonicí v Horní Polici

4) Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie v Hejnicích

5) Poutní areál s kostelem Panny Marie Bolestné v Bohosudově

6) Poutní areál Chlum Svaté Maří s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény

7) Poutní areál Mariánská Týnice s kostelem Zvěstování Panny Marie

8) Poutní areál v Klokotech s kostelem Nanebevzetí Panny Marie

9) Poutní areál s kostelem svatého Ducha a loretánskou kaplí v Římově

10) Svatý kopeček u Mikulova s poutní kaplí sv. Šebestiána

11) Poutní areál Svatý Hostýn s křížovou cestou a kostelem Nanebevzetí Panny Marie

12) Křížová cesta a kostel Panny Marie Sněžné v Rudě

13) Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie ve Frýdku

14) Poutní areál s kostelem Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně

15) Poutní areál Svatý Kopeček u Olomouce s kostelem Navštívení Panny Marie

16) Poutní areál Hora Matky Boží u Králík (Dolní Hedeč) s kostelem Nanebevzetí Panny Marie

17) Poutní areál s kostelem Panny Marie Pomocné a jezuitskou rezidencí na Chlumku u Luže

18) Poutní areál s kostelem Povýšení svatého Kříže na hoře Kalvárie v Jaroměřicích

19) Poutní areál Lhoty u Potštejna (Homole) s kostelem Panny Marie Bolestné