Polský výhled české sociální demokracie
Patrik EichlerDoplňovací senátní volby na Trutnovsku ukázaly, že sjednocená pravice může porazit populisty. Radovat se z úspěchů pravice ale levicový volič může jen tehdy, když se smíří s výběrem deště a okapu nebo bláta a louže.
Jiří Hlavatý skončil v Senátu po zásluze. Nominant politického hnutí ANO šel do politiky, neseznámil se s pravidly anebo je nebral vážně, na což doplatil. Místo toho, aby svou chybu přiznal, chtěl ji svalit na voliče: Že prý ať náklady na nové volby do Senátu uhradí ti, kdo ho zvolili do Sněmovny. Ještě před doplňovacími volbami pak místním lidem říkal, že mnozí z těch, kdo ho kroužkovali na sněmovní kandidátce, ho nechtěli volit. Chtěli mu prý kroužkem jen vyjádřit podporu.
Voliči na Trutnovsku si Hlavatého střečkování mezi Senátem a Sněmovnou nenechali líbit. A na Hlavatým uvolněné místo v horní komoře Parlamentu nezvolili jinak oblíbeného podnikatele, ale nezávislého starostu třináctitisícového krkonošského Vrchlabí Jana Sobotku.
Sobotka kandidoval za politické hnutí Starostů a nezávislých jako nezávislý. Pouze tuto příslušnost měl také uvedenu na svých volebních plakátech. Díky tomu ale nezvítězil. Uspěl, protože svého kandidáta nepostavila žádná další pravicová strana TOP 09 a KDU-ČSL počínaje, zelenými stranami pokračuje a Občanskou demokratickou stranou konče.
Jen tak trochu navozuje představu, že po zkušenostech se Zemanovou, Špidlovou, Grossovou, Paroubkovou a Sobotkovou vládou se mohl v celém volebním okrsku vyskytnou jeden jediný člověk, který by věřil, že hlas pro kandidáta sociální demokracie takovým hlasem je.
I když, možná se nějaký obecní idiot našel.