Když jsme 11. listopadu s pár známými zahájili informační blokádou údajně nejhorší šmejdské směnárny u nás kampaň Centrum bez šmejdů, bylo mi až skoro trapně, že daná věc potřebuje i nadále postrkovat vpřed k řešení. Česko-britská firma Chequepoint na Staroměstském náměstí v Praze dlouhodobě za jedno euro dává většině důvěřivých zákazníků pouhých 15 korun, v čemž sice není v Praze zdaleka sama, ale vzhledem k nedalekému Orloji takhle obere až o 42 procent hodnoty jejich peněz zřejmě nejvíc turistů ze všech. Takže jsme stáli před směnárnou, sbírali podpisy a informovali důvěřivce, že je v tomhle Chequepointu okradou.

Je to sice legální, ale je to jasná lumpárna, na tom panuje široká společenská shoda. Na tak triviální službě, jakou je výměna cizí měny za českou, zákazníka různými legálními triky obalamutí tak, že například už při směně padesátieurové bankovky směnárník obere klienta o 500 korun.

Šance transakci ve směnárně stornovat a dostat peníze zpět prakticky není. Přitom celkem dost klientů si nedlouho po směně uvědomí, že na částce, kterou dostali, něco nesedí. Kromě negativního zážitku z dovolené v České republice jim to však většinou k ničemu není. Bezmocná je často i přivolaná policie, která sice se zákazníky soucítí, směnárníky možná proklíná, ale jinak nic nezmůže. Transakci provedl zákazník dobrovolně, a tak je podle zákona odpovědnost jen na něm.

Směnárníci tu jasně těží z informační asymetrie, kdy zákazník je v nevýhodě a snadno nalítne na návnadu zavádějících nápisů lákajících na „0% commission“ a prostě nepředpokládá, že ho tu natáhnou o skoro polovinu ceny. Přitom v případě internetových obchodů, kde informační asymetrie též existuje, dává zákazníkovi zákon možnost odstoupit od transakce do čtrnácti dnů bez potřeby udávat důvody; prostě proto, aby obchodníci neprodávali zajíce v pytli.

Trapnost pocitu na začátku týdenní nenásilné informační blokády, během které jsme možná nejhorší směnárnu v českých zemích „uchránili“ minimálně od 700 000 korun, spočívala ve skutečnosti, že očividné dlouholeté každodenní braní milionů návštěvníků Prahy na hůl nechává i přes řadu upozornění většinu politiků stále v klidu.

Směnárenské okrádání se děje všude, kde je hodně důvěřivých turistů, takže nejvíc na Praze 1. Tu vede mnoho let triumvirát TOP 09 s ODS a ČSSD, v jejímž vedení najdeme hned tři dlouholeté směnárníky.

Současná právní úprava směnárenství sice vznikala s vědomím nekalosti směnárenského prostředí, přesto nechává zákazníky směnáren na holičkách a povoluje směnárníkům kdeco. Zákon o směnárenské činnosti (277/2013 Sb.) pochází z období Nečasovy vlády a vznikl na ministerstvu financí pod vedením ministra Kalouska. Tedy pod kontrolou stran, které dlouhodobě ovládají i politiku centrální městské části.

Formální prim na Praze 1 hraje TOP 09 vedená starostou Lomeckým. Ten ovšem dlouhodobě spolu s ČSSD kryje místního všudybyla Filipa Dvořáka, bývalého starostu za ODS, a jeho pravou ruku, obchodníka s hazardními automaty a prohazardního lobbistu Richarda Bureše. Dvořák je nyní místopředsedou Hospodářské komory Prahy 1, takže má nadstandardní přehled o tom, kdo a jak a na čí úkor v centru Prahy podniká, a když je třeba, zaklíná se zájmem podnikatelů z centra, co to jde.

Zhruba před rokem byli starosta Prahy 1 a jeho koalice díky reportážím Janka Rubeše Praha vs. Prachy, které na problém upozornily, oficiálně vyzváni opozičním zeleným zastupitelem Petrem Kučerou k nápravě situace dostupnými prostředky. Starosta však jménem celé koalice žadatele odbyl. Pokud mu prý problém vadí, ať si ho laskavě řeší sám...

Právě tehdy se začal rodit nápad na dlouhodobější nenásilnou informační blokádu, kampaň a petiční akci, která se snaží řešit problém současně na více úrovních a směřuje své úsilí k novele směnárenského zákona.

Všetci kradnú, tak co

Je zajímavé, že za celé čtyři roky na ministerstvu financí v této věci nezměnil pravidla ani Andrej Babiš, jehož pražská primátorka je zodpovědná za legislativu v Praze a prosté vyřešení takovéhoto zdánlivě černobílého problému loupeživých zbojníků ze směnáren by krásně zapadalo do portfolia hnutí, které říká, že kromě nich „všetci kradnú“.

Nelze zapomenout ani na nestora sociální demokracie v centru Prahy Daniela Hodka a jeho směnárensko-politické souputníky. Hodkův kousíček do celé skládanky je obzvlášť zajímavý. Tento současný radní hlavního města Prahy pro sociální oblast a zároveň mnoho let radní Prahy 1 pro majetek se nejpozději od roku 1996 dodnes sám zabývá právě směnárenskou činností. A stejně tomu je i u dalších členů vedení místní ČSSD: Martina Hejtmánka, podnikatelského společníka Hodka minimálně od roku 1996, a u Hodkova bratra Pavla.

Zajímavé je, že Hejtmánek se se svou směnárnou v roce 2008 dokonce ucházel o nemalou magistrátní veřejnou zakázku v sociální oblasti, víceletý outsourcing provozování největšího pražského domova pro seniory. Do směnárensko-sociálně-podnikatelské akce zapojil i další sociální demokraty z Prahy 1, Hodka a jeho současnou partnerku Kláru Hodkovou, tehdy Trachtovou.

Nutno říct, že jak Hodkovy směnárny, tak Hejtmánkem založená a minimálně do roku 2009 mnoho let vlastněná směnárna Exchange.cz v Kaprově ulici žádné zlodějské kurzy za směnu hlavních měn nenabízejí. Směnárna v Kaprově ulici je dokonce známá jako „směnárna pro Čechy“, protože prodává valuty levně a ve velkém množství.

Každopádně by v tom byl čert, aby si právě směnárník-politik Hodek nebyl velmi dobře vědom detailů fungování celého soukolí šmejdských směnáren a navazující legislativy. I on nejpozději loni zaregistroval, že veřejnost má zájem na nápravě. Přestože však byl až do letoška členem vládní strany, nic se nestalo.

Ale zpátky na Staroměstské náměstí. To, že jsou hned o pár metrů vedle Chequepointu podniky, které ty samé lidi o peníze připraví za předražené jídlo, pití, nebo cestu taxíkem, je rovněž věc hodná řešení. U směnáren ale celé to dolování peněz z turistů začíná. Zdá se, že i s naším drobným přispěním v podobě soustředěného tlaku se již konečně věci ve Sněmovně pohnou. Alespoň to slíbilo pár nově zvolených poslanců. Šmejdi ze směnáren jsou však jen symptomem mnohem šmejdštějšího dění v centru hlavního města. Naštěstí je lidí, kteří to chtějí změnit, čím dál tím víc.