Glyfosát je v současnosti nejpoužívanější aktivní látkou v herbicidech na světě. Přípravky obsahující tuto účinnou látku se v Evropě nejčastěji využívají v zemědělství, lesnictví, v rámci úprav parků, na veřejných prostranstvích i soukromých zahradách.

Nadužívání glyfosátu v zemědělství má devastující vliv na živočichy a na biodiverzitu zemědělské krajiny. Jeho zbytky byly zjištěny ve vodě, půdě, potravinách a nápojích, dokonce i v lidské moči. Členské státy bohužel nakonec nerespektovaly námitku Evropského parlamentu ani Evropskou občanskou iniciativu za zákaz glyfosátu a rozhodly o autorizaci pozitivně, byť na kratší dobu, než Evropská komise původně navrhovala.

V roce 2015 uveřejnila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) studii označující glyfosát za karcinogenní látku. Evropská agentura pro bezpečnost potravin naopak tvrdí, že jí dostupné studie karcinogenitu glyfosátu nepotvrzují. Ukázalo se však, že stanovisko Evropské agentury mohlo vycházet ze zmanipulovaných studií, a dokonce že některé studie mohly být z posouzení účelově vyřazeny.

Členské státy by v ideálním případě měly naslouchat obavám svých občanů. Bohužel se ukázal pravý opak. Zástupci jednotlivých zemí měli na stole nejen mnoho vědeckých stanovisek o negativním dopadu glyfosátu na lidské zdraví a jeho potenciální karcinogenitě, ale také 1,3 milionu podpisů evropských občanů pod

iniciativou pro zákaz této nebezpečné látky. Dostalo se k nim i stanovisko Evropského parlamentu, které mělo podporu napříč politickým spektrem.

Nic z toho evidentně nebylo bráno v potaz a odvolacím výborem prošla takřka bezpodmínečná autorizace glyfosátu na dalších pět let. Návrh Evropského parlamentu, který obsahoval okamžitý zákaz neprofesionálního používání a jasně daný phase-out, byl tedy v tomto ohledu mnohem ambicióznější. Je skandální, že jeho pozici nevzaly členské státy vážně. V rámci pravidel projednávání ve Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva Komise mohla přijmout odpovědný přístup a zohlednit parlamentní usnesení.