Nominální výsledky voleb nečekal asi nikdo. Oslabená levice je mezinárodní trend, ale politické spektrum rozbité do devíti minimálně spolu komunikujících frakcí politické stabilitě nepřidá. Volby sice suverénně vyhrála pravice, ale rozbitá dílčími zájmy pokřivenými vlastním populismem. A k tomu máme přes tři pětiny zcela nových poslanců, kteří se v politickém provozu zatím příliš neorientují. Celé to vypadána pěknou povolební kocovinu.

V nové Sněmovně v podstatě fungují tři skupiny. Za prvé je to jasný volební vítěz, Andrej Babiš se svým hnutím ANO. Ambicí je nejen ovládnout pozice ve Sněmovně, ale především co nejdříve (hovoří o lednu 2018) ustavit svou zřejmě menšinovou vládu. Prvním praktickým úkolem pak bude projednání státního rozpočtu na rok 2018. Důvěra pro takovou vládu se ovšem v povolebním guláši bude utvářet těžko.

ANO jako volební vítěz má jen 78 mandátů. Babiš vládnout chce, ale zbytek Sněmovny nemá svou opoziční roli jasnou. Mimo jiné i proto, že není schopen jednat spolu bez předsudků. Anebo proto, že kvůli předvolebnímu vymezování vůči ANO nemůže hned kývnout na spolupráci. Tento zbytek Sněmovny ale ani zdaleka není homogenní.