Cesta k vládě s důvěrou vede přes kriminál
Jan GruberČeská republika doposud neměla trestně stíhaného premiéra, natož trestně stíhaného premiéra s vládou bez důvěry. Andrej Babiš o tato prvenství jistě nestojí. Proto se bude snažit ve Sněmovně najít většinu, která mu z polízanice pomůže ven.
Neutopí-li se poslanci stejně jako v pondělí, kdy se několik hodin dohadovali o počtu členů mandátového a imunitního výboru, v málo známých úžinách jednacího řádu, přinese druhý jednací den Sněmovny zvolení jejího nového předsedy. Již několik dní je zřejmé, že se jím stane místopředseda politického hnutí ANO Radek Vondráček. Což je ostatně tím jediným, co se pravé ruce Andreje Babiše Jaroslavu Faltýnkovi během posledního měsíce na jednadvaceti schůzkách se všemi politickými stranami podařilo vyjednat. Obsazení dalších míst ve vedení Sněmovny a jejích výborech je stejně nejisté jako zítřejší počasí.
Kromě toho, co přinese samo krkolomné ustavování Sněmovny, navíc stále zůstává nezodpovězená ta nejdůležitější otázka: kde získá Babiš pro svůj menšinový kabinet důvěru? Všechny politické strany — s výjimkou KSČM — totiž říkají, že s politickým hnutím ANO do vlády nepůjdou, nebo se vymezují proti představě, že by se do čela státu postavil člověk, kterému hrozí kriminál. A právě otázka kriminálu nám může napovědět, kudy se bude Babiš v dalších jednáních o nové vládě ubírat.
Do Sněmovny totiž hned druhý den po začátku její první schůze dorazila policejní žádost o Babišovo a Faltýnkovo vydání k trestnímu stíhání. Ačkoli oba politici již jednou vydáni byli, bude třeba, aby se poslanci k této otázce znovu vrátili. Zvolením totiž Babiš i Faltýnek opětovně získali imunitu a stíhání bylo přerušeno. Setrvají-li všechny politické strany na svých nedávných pozicích, budou oba čelní představitelé politického hnutí ANO za pár týdnů znovu vydáni policii. Neurčitá vyjádření komunistů a okamurovců však dávají tušit, že tentokrát bude hlasování o poznání napínavější.
Babiš jistě netouží být historicky prvním trestně stíhaným premiérem. Natož pak trestně stíhaným premiérem, který vládne bez důvěry Sněmovny. Ač nemá parlamentní demokracii zrovna v lásce, některá pravidla hry by přece jen nerad překračoval. Doma by se mu těžko vládlo a v Evropě by si na něj ukazovali prstem. Proto se bude v nadcházejících dnech snažit obému vyhnout. Na komunisty se zřejmě může spolehnout. Ti už ostatně avizovali, že jeho vládu za splnění několika podmínek mohou tolerovat, tak proč by součástí dohody nemohlo být i zamítnutí policejní žádosti o vydání?
Podporu by mohl najít i u Okamury, který se Babišovi do vlády nabízí, kudy chodí, a s vytrvalostí vypočítává, kde všude vidí průniky volebních programů své strany a politického hnutí ANO. Ačkoli Babiš opakuje, že o koalici s Okamurou nestojí, mnoho možností, kterak získat pro vládu důvěru a vyhnout se trestnímu stíhání, než se opřít o hlasy KSČM a SPD, mu nezbývá. Právě proto bude hlasování o jeho a Faltýnkově vydání jasným signálem, kde která politická strana stojí. Zda hodlá hrát důsledně opoziční roli, nebo je připravena jít s Babišem do holportu. Ať už hlasování dopadne jakkoliv, bude alespoň zřejmé, kdo v České republice vládne, a pročistí se vzduch.