Babylonská věž české opozice
Lukáš JelínekZatímco se tradiční strany přou, Babiš se směje. Vyniká tak totiž jejich nemohoucnost a rozpolcenost a dále tím přihrávají politické body nejen jemu, ale i extremistům.
Vyhrál sice volby, ale v médiích moc vidět není. Pouze se tu a tam nechá novináři odchytit, aby jim potvrdil, že maká na sestavování vlády, většinu resortů už rozdělil, ale jména neřekne. Zatímco do médií chodí Jaroslav Faltýnek či Radek Vondráček, on raději se vší pompou vyrazí za voliči.
Andrej Babiš jede dál v profesionálních marketingových kolejích. Jako by už zahájil čerstvou předvolební kampaň. Chválit se, jak je skvělý, ale nemusí. Lidem úplně stačí sledovat nemohoucnost a rozpolcenost opozice.
Pro pravici stmelenou v Demokratickém bloku je klíčová volba předsedy Poslanecké sněmovny. Na zvolení Petra Fialy (ODS) rezignovala, ale Radku Vondráčkovi (ANO) ustoupit nemíní. Podle TOP 09 či ODS je ten, kdo volí Vondráčka, Babišovým parťákem. Jdou tak s kanónem na komára. Přitom by stačilo zkusit domluvit se napříč spektrem na opakování modelu 2006. Tenkrát se stal předsedou Sněmovny sociální demokrat Miloslav Vlček, avšak s podmínkou, že kdyby měl stanout před úkolem jmenovat ve třetím pokusu příštího premiéra, dobrovolně odstoupí.