Dva týdny po volbách do Sněmovny se zdá být jasno. Andrej Babiš se někdy koncem listopadu stane premiérem. Někdy začátkem prosince jmenuje prezident Zeman na návrh Andreje Babiše novou vládu. A ta pak, ve shodě s Ústavou, do třiceti dnů předstoupí před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o důvěru.

Je jen otázka na Zemanův politický instinkt a Babišovo marketingové oddělení, zda to bude mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb, nebo někdy jindy. Bez ohledu na výsledek prezidentských voleb bude Miloš Zeman ve funkci až do 8. března 2018, takže času mají oba naši dnes vedoucí političtí činitelé dost.

Cílem Andreje Babiše je převzít moc ve státě. To se stane právě okamžikem jmenování vlády, jejímž bude premiérem. Protože jmenovaná vláda může dělat všechno, co jí nezakazují zákony, a jediné omezení pro ni znamená platný státní rozpočet anebo rozpočtové provizorium.

Mimo pozornost veřejnosti je a zůstane, že řadu věcí ve státě rozhodují přímo ministerstva nebo vláda, takže vůbec nemusí do Sněmovny dojít. Jde o řadu správních rozhodnutí, prováděcí vyhlášky k zákonům nebo i tolikrát diskutované rozhodování o různých dotacích.

Ustavení Sněmovny, které navrhl zablokovat Miroslav Kalousek, neprojde. I Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury a Pirátská strana už avizovaly, že na předsedu Sněmovny podpoří zlínského poslanec za ANO Radka Vondráčka. Čtyřicet čtyři hlasů k Babišovým osmasedmdesáti bude pro jeho volbu bez problémů stačit.

Sociální demokraté a lidovci už zase řekli, že podpoří návrh rozpočtu, jak ho sestavila vláda Bohuslava Sobotky. I jejich dvacet pět hlasů společně s těmi osmasedmdesáti Babišovými bude na schválení návrhu stačit. Nový rok tak dle všeho přivítáme s vládou politického hnutí ANO bez důvěry Sněmovny, ale jinak bez jakýchkoli podstatných omezení.

Babiš se Zemanem dnes těží také ze šoku, který ostatní strany hlásící se k liberálně demokratickému konsensu utrpěly ve volbách před čtrnácti dny. Miroslav Kalousek, tak jako před volbami, vytrvale popisuje Andreje Babiše jako ohrožení pro demokracii. Žádná z dalších stran — Starosty a lidovci počínaje, ODS pokračuje a sociálními demokraty konče — nesdílí ani jeho pohled na věc, natožpak urputnost, se kterou na své tezi trvá.

Nic ho nezastaví

Andrej Babiš přitom ohrožením pro liberálně demokratický pořádek pochopitelně je. A není v tom špetka alarmismu, jen vědomí, že vláda odborníků a řízení státu jako firmy je mnohem spíše charakteristikou korporativního státu než státu liberálně demokratického. Na čemž nic nemění ani slova předsedy politického hnutí ANO, že nechce dlouhodobě vládnout bez důvěry Sněmovny.

Prezident Zeman jasně řekl, že Andreje Babiše jmenuje premiérem. A že to udělá i podruhé, kdyby na první pokus vláda ANO ve Sněmovně nezískala důvěru. Proto dnes Andrej Babiš hledá ministry, kteří by si do jeho kabinetu byli ochotni sednout.

Pohledem na Janu Černochovou nebo Jana Hamáčka škádlí nedávné hegemony politické scény. Zaostřením na brněnského rektora Mikuláše Beka na sebe poutá pozornost liberálů, kterým donedávna nabízel taktéž brněnského Jiřího Zlatušku. Hovoří se o odbornosti, ne o programu a cílech.

Ve chvíli, kdy bude vláda Andreje Babiše jmenována, bude jeho pozice při jednání s možnými koaličními partnery i při hledání podpory ve Sněmovně ještě silnější, než je dnes. Neúspěch při prvním pokusu nestojí Babišovi v cestě při co nejrychlejším převzetí moci. Cesta k dalšímu pokusu může trvat až do počátku března.

Proto, dva týdny po volbách, nesledujeme koaliční jednání, kde by politické hnutí ANO svým možným koaličním partnerům něco nabízelo — ODS odmítnutí eura, Starostům rozšíření registru smluv, lidovcům zrušení EET pro zemědělce, sociálním demokratům zvyšování minimální mzdy.

Vyjednávání s dalšími stranami by jen rozmazávala obraz Babiše jako dominantního, rozhodného, ba bezohledného manažera. A Babiše samého by svádělo z cesty za převzetím moci. Že mu Miloš Zeman, který rád udělá cokoli, aby ponížil dosavadního premiéra Bohuslava Sobotku, bude rád sekundovat, je pro něj výhoda. Potřebuje už jen, aby se Miloš Zeman v pořádku vrátil ze státní návštěvy v Rusku, na kterou odjíždí 20. listopadu, v den, kdy se poprvé po volbách sejde Sněmovna.