Aktivistům z Autonomního sociálního centra Klinika 18. října skončila lhůta pro vyklizení a předání objektu vlastníkovi, tedy Správě železniční a dopravní cesty. Týž den ráno na tiskové konferenci vedené formou maňáskového představení ale squatteři oznámili, že z Kliniky neodejdou. „I legální roční smlouvu jsme si vymohli porušováním pravidel. Vyzýváme Správu železniční dopravní cesty, aby záměr zničit Kliniku přehodnotila, nebo nás nechala v domě alespoň do zahájení rekonstrukce,“ řekla po představení Tereza Virtová z kolektivu Kliniky.

Svou divadelní společnost squatteři pojmenovali podle Franty Sauera, žižkovského anarchisty a přítele Jaroslava Haška. V dialogu maňásků konfrontoval všetečný reportér Hermínu z kolektivu Kliniky s argumenty, proč by podle „slušných obyčejných lidí“ měli aktivisté žižkovský objekt opustit. „Co tady ještě děláte, proč si pro své aktivity něco nepronajmete,“ ptal se.

„Proč bychom si něco pronajímali ve městě, kde je tři sta prázdných domů? Jenom díky tomu, že neplatíme nájem, můžeme veškeré aktivity nabízet bezplatně,“ oponovala Hermína. „Tvořit město není jako stavět si lego. Soukromé vlastnictví má své meze,“ dodala. Připomněla, že i ženské volební právo nebo osmihodinovou pracovní dobu vybojovaly aktivity na hranici práva, které posouvají svobodu všech občanů.

Svérázným pojetím tiskové konference se zřejmě squatteři inspirovali u již zaniklého kodaňského squattu Ungdomshuset, jehož zástupci médiím své postoje rovněž prezentovali za pomoci maňásků. Kodaňští squatteři se sice vystěhovat museli, ale získali od města jiný dům. S lidmi z Kliniky zatím o možnostech přestěhování do jiného objektu město nejedná. „Zda bychom nabídku na přestěhování přijali, záleží na konkrétním případu. V minulosti nám třeba nabízeli dům, v němž bylo hodně azbestu,“ odpověděla po představení Deníku Referendum zástupkyně kolektivu a představitelka Hermíny.

Zůstáváme ze stejných důvodů, z jakých jsme přišli

Po divadle vystoupilo přibližně dvacet zástupců občanských iniciativ a spolků, kteří pro své aktivity prostory Kliniky bezplatně využívali. Lenka Vrbová z organizace Jako doma připomněla, že aktivisté nechávali v domě přespat ženy bez domova. Zástupci sdružení Ramus, které pracuje s lidmi se zdravotním postižením, ocenili, že i bez výtahu a rampy je Klinika nejvíce bezbariérovým prostorem, s nímž se setkali. Apolena Rychlíková reprezentující MamaTata klub vyzdvihla Kliniku jako jedno z nejbezpečnějších míst v zemi a zároveň jako inkluzivní prostředí, kde mohli rodiče společně provozovat svobodnou autonomní školku. Kromě novinářů a občanských aktivistů přišla na zahradu Kliniky projekt občanské neposlušnosti podpořit i veřejnost.

Podle vyjádření již zmíněné Terezy Virtové Správa železniční a dopravní cesty po dlouhém naléhání vyslyšela výzvy kolektivu Kliniky ke schůzce. Vlastník ale navrhl schůzku právě na 18. říjen, kdy byla naplánována maňásková tisková konference, proto aktivisté nabídku odmítli. O další termín ke společnému jednání chtějí nadále usilovat. „Zůstáváme ze stejných důvodů, z jakých jsme před třemi lety přišli. V následujících dnech máme plný program, můžete tu pobýt, přespat a vzdorovat s námi,“ uzavřela Virtová.

Aktivisté mají Kliniku vyklidit na základě pravomocného rozhodnutí odvolacího soudu. Spor se Správou železniční dopravní cesty prohráli už v lednu u Obvodního soudu pro Prahu 3, v září rozsudek potvrdil Městský soud v Praze. Kolektiv Kliniky sice podá dovolání k Nejvyššímu soudu,to ale hrozbu vyklizení neodvrátí.

Původní vlastník Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových na kolektivu soudně vymáhá sta tisíce korun za bezdůvodné obohacení, přestože komerční akce se v centru nekonají a  zástupci Kliniky již úřadu zaplatili přes dvě stě tisíc korun. Přednášky, promítání dokumentů, jazykové kurzy nebo koncerty alternativní hudby objekt oživují od prosince 2014. Budovu, která pět let chátrala, squatteři vymalovali, zavedli do ní elektřinu, vodu a uvedli ji do provozuschopného stavu. Aby mohl vlastník přeměnit dům v kancelářské prostory, bude muset dosáhnout změny územního plán. Předpokládané náklady rekonstrukce objektu jsou odhadovány na třicet až čtyřice milionů korun.