Chci přispět X

Aktivisté musejí opustit Kliniku, potvrdil odvolací soud

Městský soud v Praze v úterý pravomocně rozhodl, že squatteři musejí vyklidit budovu žižkovské Kliniky a předat ji Správě železniční dopravní cesty. Aktivisté přesto hodlají ve své činnosti pokračovat.

(pd)

05.09.2017 12:01

Klinika_1_

Aktivisté bývalou plicní kliniku přetvořili v sociální a kulturní centrum, kde organizují přednášky, koncerty či výuku jazyků, a to za dobrovolný příspěvek. Foto FB Klinika

Městský soud v Praze v úterý potvrdil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3, který v lednu nařídil Autonomní sociální centrum Klinika vyklidit. Tereze Virtové, která kolektiv Kliniky zastupuje, v lednu soud uložil předat vyklizený objekt vlastníkovi, tedy Správě železniční dopravní cesty, do jednoho měsíce od pravomocného rozsudku. Rozhodnutí odvolacího soudu už pravomocné je. Virtová ale avizovala záměr podat dovolání k Nejvyššímu soudu a prozatím pokračovat v činnosti centra.

Soud trval pouze několik minut. Obě strany se rozhodly důkazy neopakovat. Soudní senát pak z důvodu nadbytečnosti zamítl požadavek Pavla Uhla, právního zástupce Terezy Virtové, na doplnění důkazů. Uhl se proto k případu vyjádřil pouze v rámci závěrečného návrhu, v němž upozorňoval, že se soud vyhnul argumentům o postupu žalobce v rozporu s dobrými mravy a o nehospodárném nakládání s majetkem ze strany státu. Právě způsob, jakým stát nakládá se svým majetkem, označil za jádro sporu. „Žalovaná vede hodnotový dialog se státem a ten má být posuzován právě v kontextu dobrých mravů,“ uvedl. Připomněl červnový nález Ústavního soudu, který ve sporu ohledně squatu Cibulka nařídil obvodnímu soudu zohlednit sociální rozměr squattingu.

Soudní senát stejně jako v lednu vysvětlil své rozhodnutí vypršením legální smlouvy o výpůjčce. Ta vypršela 2. března 2016. „Od té doby žalovaná užívá nemovitost bez právního nároku,“ upozornila soudkyně, „právo vlastníka je nakládat se svým majetkem volně a ostatní z toho vyloučit. Ani státu ze zákona nevyplývá povinnost předávat majetek fyzickým osobám. Obhajoba žalované tak pozbyla významu.“ Žádné ze stran soud nepřiznal nárok na úhradu nákladů spojených s řízením.

„Mrzí mě, že soudy rezignovaly na funkci, kterou jim společnost dala, a totiž rozhodovat sporné otázky. Skutečnost, že soud neposuzoval otázku rozporu s dobrými mravy, znamená rezignaci,“ vyjádřil se k rozhodnutí následně Uhl.

„Ještě musíme probrat důsledky, které z toho pro nás plynou, ale nevidíme důvod proč nepokračovat,“ komentovala rozsudek Virtová s tím, že Správa železniční dopravní cesty by aktivisty mohla nechat v budově během rekonstrukce. Připomněla studii vypracovanou aktivisty, která prokazuje, že rekonstrukce nezbytná k vybudování kanceláří na Klinice je velmi nákladná. Navíc bude zřejmě vyžadovat změnu územního plánu, a budova tak může být pro administrativní účely použitelná až za několik let. Virtová potvrdila, že aktivisté dovolání k Nejvyššímu soudu podají, učinit tak musejí do dvou měsíců.

V prosinci 2014, kdy squatteři Kliniku obsadili, patřil objekt Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Aktivistům se tehdy se státem podařilo vyjednat legální roční smlouvu o výpůjčce do března 2016. Přestože nebyla prodloužena, aktivisté Kliniku neopustili a 8. června na ně proto úřad podal žalobu. V říjnu přešla Klinika pod Správu železniční dopravní cesty (SŽDC), která po ÚZSVM převzala i soudní spor.

Jak ÚZSVM, tak SŽDC se s kolektivem soudí o statisícové pokuty z důvodu bezdůvodného obohacení na majetku, přestože aktivisté Kliniku nepoužívali pro komerční účely. „Přikazuje nám to zákon,“ vysvětlil Deníku Referendum tiskový mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka. Podle tiskové mluvčí SŽDC Kateřiny Šubové je jediným možným řešením odchod aktivistů z Kliniky.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.