Konec squattingu v Čechách

Až se bude stát schopen starat o budovy ve svém vlastnictví a vymáhat totéž i po soukromých majitelích, nebude už žádný důvod chátrající budovy obsazovat, argumentuje Jan Sládek ve svém komentáři.

Jan_sladek

Jan Sládek

27.01.2017 11:58

Související

Vymýtit squatting trvale z našich měst? Ano, jde to. A nepotřebujeme k tomu ani policii. Buďme radikální. Neřešme následky, ale jejich příčiny. Squatteři jsou tím prvním, protože stojí až na konci celého řetězce. Na jeho začátku se nachází nerovný právní stav v naší zemi. Pod jeho ochranou se nacházejí bezohlední vlastníci, profitující na úkor bezmocné veřejnosti.

Doposud se právo a vynucovací složky zabývaly jen jednou stranou squattingu, totiž squattery. Jako by existoval jen jediný způsob řešení sporu – vyklízení squatů. Přitom to jde i jinak. Jsou země, kde lze – pokud se vlastník o svou nemovitost nestará – uzákonit přesné podmínky jejího volného užívání. Užívání, nikoliv vlastnění. Tomu se u nás odpůrci s oblibou vysmívají přirovnáním: takže jsem na dovolené, někdo si usmyslí a zabere mi byt? Tak to samozřejmě myšleno není.

Zůstaňme doma a podívejme se na squatting z druhé strany. Na té se nacházejí vlastníci a jejich zanedbaný majetek, který hyzdí města a ohrožuje občany. Jak to vypadá, když se vlastník o budovu nestará, víme. A dlužno říci, že v zanedbávání majetku jsou si celkem rovni vlastníci veřejní i soukromí. Mají však pravděpodobně jinou motivaci. Zatímco u chátrajících budov ve veřejném vlastnictví lze uvažovat o neschopnosti, u ruin v soukromém vlastnictví se často jedná o strategii spekulace. Počkejme, až to spadne, a pak tam postavme něco výnosnějšího.

A2V některých zemích stát uzákonil podmínky, za jakých může veřejnost začít využívat opuštěnou budovu. Repro DR 

Jednodušší je vyřešit zanedbávání majetku veřejného. Squaty Milada (vlastní de facto Ministerstvo školství), Klinika (stát) a Šatovka (Praha 6) představují dobré příklady. Veřejnost zabírá zanedbaný veřejný majetek. Celá věc se dříve či později medializuje a budovy vyklidí policie. Proč ale veřejnost nevyžaduje efektivní řešení – totiž zbavit se ne squatterů, ale ruin?

To vyniká ještě zřetelněji v případech soukromých rozpadlin. Úvaha je jednoduchá a aplikuje se po celém světě: za pakatel koupím ruinu a slíbím, že ji opravím. Místo toho ji nechám zchátrat do stavu, kdy nezbyde nic jiného než demolice. A vzniklý prostor pak můžu využít k postavení nové a lukrativnější zástavby. Jako příklad si představme třeba Pohořelec, několik metrů od Pražského hradu, kde nechala firma CPI, jedna z nejbohatších v České republice, zchátrat bytový dům.

Tento typ spekulace je obzvláště efektivní za dvou podmínek. Majetek, v tomto případě nemovitý, podléhá nízké dani. Druhou podmínkou je liknavý či bezmocný přístup státu a obcí. Jako příklad může posloužit dům v Praze Na Viničce. Tam obec vede s majiteli spor ohledně chátrajícího domu, který již ohrožuje kolemjdoucí. Obec vyměřila pokuty, které však stát, stejně jako nápravu, neumí vymáhat. Je to totiž mnohonásobně náročnější než poslat těžkooděnce na squattery. Zdevastovaný objekt obtěžuje obyvatele lokality a nijak neprospívá její hodnotě, a tudíž ani cenám nemovitostí na trhu.

Squatting v České republice lze tedy eliminovat prostřednictvím několika kroků. Prvním je efektivní veřejná správa, která umí spravovat vlastní objekty, ba může nám v tom být dokonce vzorem. Díky svému příkladnému postupu si může dovolit druhý krok – tvrdě vymáhat povinnosti vlastníků a hájit tak veřejný zájem. Takto budou lokality lépe spravované, a tím poroste i jejich hodnota. Aby hodnota neklesala kvůli spekulacím, nechť jsou daně z takových nemovitostí aplikovány v plné výši. To je třetí krok.

Poslední krok se týká squattingu. Ten může sloužit jako nástroj, který má smysl, dokud první tři kroky zcela neeliminují chátrající domy. V první řadě jej zákonně upravme. Stanovme, za jakých podmínek lze využívat zanedbaný objekt a jak se má vlastník případně přihlásit o svá práva. Pokud se přihlásí, buďme rádi. Přestane se skrývat a můžeme po něm začít vymáhat i jeho povinnosti.

Předpokladem pro tyto kroky je jasné a vymahatelné rozdělení povinností při správě majetku v jakékoliv formě jeho vlastnictví. Squatteři upozorňují, že v tomto systému existují značné mezery. Někteří z nich dokonce tvrdí, že tyto mezery tvoří nezbytnou součást dnešního systému. Vytváří se v nich se totiž soukromý zisk, jehož náklady se přenášejí na veřejnost. Dokažme squatterům, že se mýlí. Zalepme díry a nepřipusťme, aby vznikaly ruiny. To bude znamenat konec squattingu na věčné časy.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Lenka Vytlačilová - metrolog

Sobota, 28.Ledna 2017, 16:20:14

Podmínka nutná, nikoliv postačující, pro to, co požadujete je funkční a slušná státní správa.

My jsme se rozhodli mít státní správu za levno. Pokud platíte buráky, můžete najmout maximálně opici.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.