České dráhy ví, na čem ženám záleží
Martina DobrovolnáDočkáme se někdy toho, že budou ženy v reklamách zobrazovány bez stereotypů? Alespoň velké a státní podniky by mohly v tomto ohledu vyvinout více úsilí, podotýká Martina Dobrovolná.
Poté, co České dráhy využily ve své kampani například narážky na Jiřího Kajínka a jeho zelené křiklavé tričko, přišly s další troškou svérázného humoru do mlýna. Tentokrát jde o poněkud omšelý způsob zobrazování žen. Představují je jako nezodpovědné nanynky, které přijedou „Radši později než nenalíčené“.
Reklama na flexibilní jízdenku Českých drah pracuje s představou, že ženám opravdu záleží na kráse. A to natolik, že bez rtěnky a nalíčení neudělají ani krok, i kdyby jim měl ujet vlak. Naštěstí přitom nespecifikují, jestli se chystají třeba na pracovní pohovor nebo na pohřeb vlastní babičky.
Pod fotkou s líčící se ženou v natáčkách je uveden následující text: Když vám na něčem opravdu záleží, může to snadno narušit vaše původní plány. Jak si pak poradit? S flexibilní jízdenkou ČD to není žádný problém. Můžete ji využít v kterémkoliv pozdějším spoji nebo ji až do 15 minut před odjezdem vlaku zdarma stornovat.
Sugeruje se zde stereotypní představa, že žena má být především krásná. Krásu jako takovou oceňuje ze všeho nejvíce a je pro ni schopna iracionálních činů.
Samozřejmě že řada žen je krásných nebo si krásnými být přeje a není na tom nic divného. Možná to ale není úplně ten hlavní problém, který současné ženy řeší. Celá řada samoživitelek nebo mladých matek by se asi poznala v trochu jiném obrazu. Jeho součástí by možná také byla uspěchanost, ale zapříčiněná poněkud jinými důvody. České dráhy ale zdá se necílí na matky, a už vůbec ne na samoživitelky.
Ať už je to jakkoliv, v reklamě na flexibilní jízdenku zobrazující neflexibilitu marnivých žen, kterým vlastní vinou ujede vlak, se reprodukuje stereotyp spojující ženskost s povrchností, hloupostí, iracionalitou a určitou jednoduchostí v uvažování. Jedná se samozřejmě o nadsázku, ale stokrát omílané významy, ať už vyřčené, nebo vizualizované, mají tendenci sedimentovat a vrývat se do kolektivní paměti.
Volat po její kultivovanosti nebo po zobrazování oduševnělosti žen je v dnešní době asi marné. Mnoho žen by možná přesto potěšilo, kdyby se nad jejich zobrazováním přemýšlelo nejen na hodinách výuky genderových studií nebo humanitních oborů, ale také v reklamní praxi, zvlášť v případě velkých státních podniků.
České dráhy se v humorné nadsázce domýšlejí, na čem opravdu záleží ženám, když jim na něčem záleží. Dovolím si tento obrat použít a vyslovit přání: Na nestereotypním zobrazování žen by mělo opravdu záležet i Českým drahám. A možná také na tom, aby ten vlak marnivých a nezodpovědných žen vůbec přijel včas.
Naštěstí jezdím hlavně v okruhu Pražské integrované dopravy, mám roční kupon na lítačce a každé čtvrtletí k němu dokupuji vnější pásma, načež si prostě naskočím, do čeho se mi zrovna zamane. Nemusím plánovat akce podle jízdních řádů a chvátat na spoj, na který mám jízdenku, mohu měnit plány na poslední chvíli a nemusím si ani pečlivě ověřovat, kam který spoje jede, protože v nejhorším případě prostě tam, kam jsem dojet nechtěl, sednu na nejbližší spoj zpátky.
S jednotlivou jízdenkou člověk nemá takovou svobodu, musí si rozmyslet, odkud kam přesně chce jet, přesně tu trasu si zaplatit a nastoupit do spoje správným směrem. Přesto k výhodám vlaku oproti autobusu jsem dosud zvyklý počítat to, že jízdenku si kupuji odněkud někam, ale ne na konkrétní spoj. Mohu si vybrat, jestli pojedu hned, nebo až za hodinu, na výletě s jízdenkou z předprodeje v kapse nemusím chvátat, aby mi neujel vlak, protože když se zdržím na vyhlídce, chytím příští spoj, a nezáleží ani na tom, jestli prosvištím celou trasu rychlíkem, nebo ji urazím plížením přískoky se třemi přestupy z couráku na courák. Jen k tomu, abych přerušil jízdu v půlce cesty, odskočil si na výlet po okolí, a pozdějším vlakem pokračoval, se České dráhy tradičně staví nepřátelsky, tohle bylo dokonce už za socialismu — dvě jízdenky, každá na půlky trasy, stávaly už tenkrát dohromady víc než jedna jízdenka na trasu celou, a to by přece nešlo, aby si zákazník šetřil na jízdném, jak ho napadne.
Tohle se má teď změnit, a všechny běžné jízdenky, s výjimkou báječné nové flexibilní, budou jen na jeden konkrétní spoj? Zas další změna, aby se vlaky víc podobaly autobusům?
Jako by nestačilo, že České dráhy zavrhly tradiční pásmové jízdenky, ty elegantní malé kartičky z tvrdého papíru, a místo nich tisknou plachty na konkrétní trasu. S takovou jízdenkou odněkud někam s vyznačenými přestupními stanicemi má člověk problém, už když se vypraví někam, kam se dá dostat po různých trasách, a omylem sedne na vlak do stejného cíle, ale jinudy. To za mých mladých let nebývalo. Za socialismu, a ještě krátkou dobu po něm, se na dráze jezdívalo na pásmové jízdenky, ty tvrdé kartičky, které průvodčí procvakávali kleštičkami, a které snad měli tradici ještě z dob rakouského mocnářství. V těch romantických dobách mohl tulák na nádraží prohrabat kapsy, koupit si za poslední drobné jízdenku, a pak sednout na první vlak, který jel kolem. Člověk mohl jet vlakem a nestarat se kam, stačilo poradit se s průvodčím, kdy nejpozději musí vystoupit. Když si v Praze kupoval jízdenku do Brna, nemusel se starat, jestli chytí vlak přes Havlíčkův Brod, anebo přes Českou Třebovou. Koupit si jízdenku do Ústí nad Labem přes Kralupy nad Vltavou a vyjet z Prahy vlakem do Všetat byl větší problém, ale stejně jste nanejvýš museli vystoupit v Litoměřicích, abyste nepřejeli pásmo, nebyl z vás hned černý pasažér; dnes už v takovém případě hodně záleží na tom, na jakého průvodčího nebo revizora narazíte. Snad jen ty jízdenky mezi Prahou a Brnem České dráhy prodávají jako mimořádnou službu s platností na obě trasy — a taky s mimořádnou slevou, aby konkurovaly autobusům, ale tu slevu vám dají, jen když nakupujete přímo na hlavním nádraží v Praze nebo v Brně, běda jak chcete jet do Brna z nějaké vesnice poblíž Prahy, i kdybyste tu jízdenku chtěli i tak z hlavního nádraží na hlavní nádraží, protože do Prahy jedete na Lítačku.
Vraťte mi tvrdé jízdenky!
Škoda že nejsem správný tvrdý chlap, který by si to s ředitelstvím ČD došel vyříkat z pěsti do očí a nadělal tam těm chytrákům za jejich úžasnou novou flexibilní jízdenku úžasně nově flexibilní nosy. Schwarzeneggera na vás, lumpové!