Očekávané drama v norských parlamentních volbách skončilo těsným vítězstvím pravicové koalice. Konzervativci bývalé premiérky Erny Solbergové získali spolu s populistickou proti-imigrační Pokrokovou stranou a dvěma menšími pravicovými subjekty 89 mandátů z celkového počtu 169 křesel. Na levicovou koalici vedenou Labouristy tak zbylo pouze 80 poslanců.

Výsledky naznačují, že norská pravice poprvé od roku 1985 zopakuje své vládní angažmá dvakrát po sobě. Podle znalců však nebude snadné vyjednat koaliční smlouvu, jelikož menšinoví Liberálové a Křesťanští demokraté, o jejichž hlasy se Solbergová opírá, nesouhlasí s klimatickou a imigrační politikou Pokrokové strany.

„Nemůžeme zaručit, že při stejných podmínkách znovu podpoříme vládu vedenou Solbergovou,“ řekl krátce po zveřejnění výsledků voleb v televizní debatě předseda Křesťanských demokratů Knut Arild Hareide.

Současná premiérka je však přesvědčená, že její koalice povládne i v následujících letech. „Nechci to zakřiknout, ale zdá se, že budeme mít většinu bez socialistů. Jsem si jistá, že mezi čtyřmi stranami naší koalice dokážeme najít shodu,“ prohlásila Solbergová v projevu po zveřejnění výsledků.

Naopak zklamání zažívají socialisté, kteří chtěli po volbách obsadit premiérské křeslo. „Naším cílem bylo vybojovat pro Norsko novou vládu. Věděli jsme, že to bude těsné. A taky bylo. Ale nestačilo to,“ komentoval v povolebním rozhovoru šéf Labouristů Jonas Gahr Store.

Migrace a těžba v Lofotech

Hlavním tématem předvolebních kampaní byly otázky klimatu, zejména pak těžba ropy u lofotských ostrovů, ekonomika a migrace. Znalci upozorňují, že ohledně pokračování těžby ropy panuje shoda mezi konzervativci i socialisty.

Těžbu však chtějí zastavit Liberální strana i Křesťanští demokraté, což právě může vyvolávat napětí při vyjednávání nové koaliční dohody. Obdobně výbušným tématem je rovněž zpřísnění migrační politiky, které slibovaly obě největší strany koalice v kampani.

Dále chce norská pravice snížit daně, nastartovat ekonomický růst a upevnit vztahy s Evropskou unií, jíž severský stát oficiálně není členem.

Překvapením norských voleb je i neúspěch Strany zelených, které předvolební průzkumy odhadovaly něco mezi čtyřmi a šesti procenty. Nakonec však jen těsně překročila tři procenta a zůstal jí pouhý jeden mandát. Na svou šanci prorazit tak musí čekat další čtyři roky.