Zaměstnávat odsouzené by se firmám mohlo vyplatit. Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s dalšími resorty připravilo nová pravidla pro zadavatele veřejných zakázek. Podle nich budou moci stanovit jako zvláštní podmínku pro zisk zakázky zaměstnání určitého počtu bývalých či současných vězňů. Bude také možné uvést zaměstnávání vězňů mezi kritérii pro posuzování nabídky. Nová pravidla by měla začít platit od příštího ledna.

Podle únorového průzkumu společnosti LMC dvě třetiny firem vyžadují od uchazečů výpis z rejstříku trestů a více než polovina z nich zájemce se záznamem v rejstříku nezaměstná. Nízká je i zaměstnanost současných vězňů, a to přesto, že vězňům pracovní povinnost ukládá zákon.

Ke kroku vládu inspirovaly příklady z Nizozemska či Velké Británie. Jak ministerstvo upozorňuje, podmínit zisk zakázky zaměstnáním vězňů je vhodné v případě zahradnických a zednických prací nebo uklízení. Na přelomu září a října plánuje ministerstvo na téma zaměstnávání vězňů uspořádat konferenci.

„Snaha každého vězně, který dokáže kritickou dobu překonat a nevrátit se do vězení, má velký smysl,“ prohlásil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) na letošním Běhu se žlutou stužkou, akce propojující firmy a bývalé vězně, „pomoci jim v tom ale musí společnost i zaměstnavatelé.“

Druhý trest začíná po návratu z vězení

Podle ministerstva spravedlnosti je každý rok z vězení propuštěno asi třináct tisíc lidí. Úřad práce samostatnou kategorii bývalých vězňů nesleduje. Má však informace o tom, co před zařazením do evidence uchazeči dělali. Vloni z věznice nebo vazby rovnou na Úřad práce zamířilo téměř pět tisíc lidí. Dalším více než sedmi tisícům zájemců, kteří se na úřad v roce 2016 zaregistrovali, sice skončila vazba či výkon trestu dříve, ale mezitím nepracovali.

„Asi nejvýstižnější je citát jednoho našeho klienta, který prohlásil: Druhý trest začíná, když vyjdete ven a nikdo vám nedá práci,“ komentuje pro Deník Referendum Kateřina Jirová z organizace Rubikon Centrum, která lidem s trestní minulostí pomáhá. Jako důvody jmenuje krom neplnění podmínky trestní bezúhonnosti nízkou kvalifikaci nebo dluhy. „Až devadesát pět procent vězňů je zadlužených, přičemž řada dluhů vzniká až v době výkonu trestu - kvůli nákladům za pobyt ve vězení, na trestní řízení nebo kvůli úrokům. Exekuce je často důvodem práce načerno,“ vysvětluje.

„Je důležité, aby odsouzení získali pracovní návyky už ve vězení,“ pokračuje Jirová. Podle zákona o výkonu trestu odnětí svobody je trestanec, který byl do práce zařazen a který je zdravotně v pořádku, povinen pracovat. Věznice má pracovní podmínky vytvořit v rámci vlastní výroby či podnikání nebo smluvně u jiných subjektů.

Ve vězení má práci třetina vězňů

Podle červencových údajů Vězeňské služby je zaměstnaných padesát sedm procent odsouzených a jsou do toho započítáni i účastníci vzdělávacích či terapeutických skupin, reálně je tak zaměstnáno pouze třicet až čtyřicet procent současných vězňů. Vládní Koncepce vězeňství do roku 2025 proto počítá s výstavbou výrobních hal v okolí věznic, zvažuje znovuzavedení zemědělské činnosti věznic nebo zřízení vězeňských pekáren a restaurací. Vězni by se mohli podílet na údržbě a správě objektů v majetku státu či obcí.

Jak ale Jirová upozorňuje, situace se díky nedostatku pracovníků zlepšuje. Zvýšení zaměstnanosti bývalých či současných vězňů je prioritou ministerstva práce i spravedlnosti. „Současní a bývalí vězni mohou využít nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Jedná se zejména o rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvek na zapracování nebo poradenství. Tito lidé jsou jednou z cílových skupin projektů z Operačního programu Zaměstnanost,“ odpověděl na dotaz Deníku Referendum tiskový mluvčí ministerstva práce Petr Habáň.