V průběhu několika posledních dnů se Sněmovna dostala do popředí veřejného zájmu v takové míře, jak tomu snad nikdy nebylo. Příčinou je snaha opoziční ČSSD zbrzdit přijetí asociálních vládních reforem, které se koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných snaží již několik měsíců provalit legislativním procesem. Tyto legitimní snahy opozice — také nazývané „obstrukce“ — pomohly k zvýraznění úlohy našeho parlamentarismu na nejvyšší možnou míru, byť se s ní ne každý občan ztotožňuje. Zde však jen čas ukáže, že jsme neseděli se založenýma rukama a že naše snažení přineslo, byť alespoň nepatrné, úspěchy.

Atmosféra plná diskusí nad výkladem jednacího řádu Sněmovny, kde byla neustále skloňována slova a spojení jako „dvacet minut“, „dvakrát deset minut“ nebo „sloučení rozpravy“, úplně zastínila další důležitý bod. Tím je vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na příští rok, který 2. listopadu prošel v prvním čtení. Nedostatků ovšem obsahuje víc než dost. A jaké to třeba jsou?

Osobně se například nemohu ztotožnit s plánem ministra spravedlnosti za ODS, jak dosáhnout úspor ve svém rezortu, zejména v oblasti vězeňství. S ohledem na skutečnost, že v dnešní době již pobývá v našich věznicích s kapacitou 20 tisíc osob na 23 tisíc vězňů a do konce roku by měl tento počet stoupnout na 24 tisíc (nemluvě o 5 tisících odsouzených čekajících na nástup do výkonu trestu), bych chtěl věřit, že jeho návrhy jsou jen žertem a snahou, jak zatlačit na své kolegy, aby mu schválili více prostředků pro jeho rezort. Musím přiznat, že ve způsobech svého „nátlaku“ byl velmi úspěšný, protože ve mně obavy o budoucnost českého vězeňství a nejen jeho vyvolal. Jedním z plánů pana ministra zřejmě bude omezení stravy pro vězně, protože na rok 2012 má vězeňská služba rozpočtovány prostředky na pouhých pět měsíců (to jsem se kdysi podivoval nad jedenácti měsíci pro rok 2011). Je-li tomu tak, nepovažuji tuto metodu za humánní... Ještě je zde však další možnost, a to že budou platy pracovníků vězeňské služby seškrtány na dřeň, pod minimální úroveň, na které jsou již mimochodem v těchto dnech. Inu, pěkná odměna vlády lidem, kteří v minimálních počtech čelí přeplněným věznicím a bez nadsázky riskují každý den své životy.

A ten druhý plán ministerstva spravedlnosti? Je snad ještě „odvážnější“ než ten první. Počítá s větším využitím institutu amnestie. Nic proti němu a jeho využití v odůvodněných případech, ale hromadné propouštění, aby se ušetřilo? To snad nemůže pan ministr myslet vážně. Byť tedy výrok jeho náměstka, cituji: „Při budování nových kapacit se bavíme o stovkách milionů, amnestie je jedna sbírka zákonů“ bohužel jako vtip nevypadá.

Jsem přesvědčen, že se situace v rámci projednávání rozpočtu musí vyřešit a vláda se nad svým ministrem spravedlnosti při rozdělování prostředků slituje. Jinak nám nezbude nic jiného, než jak by řekl Alexandr Dumas, čekat a doufat. A to v to, že nedojde k nejhoršímu. Protože podle platného návrhu státního rozpočtu to vypadá, že na mnoha hasičských a policejních stanicích již brzy poslední zhasne a zamkne a ve věznicích? Poslední asi zhasne a odemkne.