V průběhu několika posledních dnů se Sněmovna dostala do popředí veřejného zájmu v takové míře, jak tomu snad nikdy nebylo. Příčinou je snaha opoziční ČSSD zbrzdit přijetí asociálních vládních reforem, které se koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných snaží již několik měsíců provalit legislativním procesem. Tyto legitimní snahy opozice — také nazývané „obstrukce“ — pomohly k zvýraznění úlohy našeho parlamentarismu na nejvyšší možnou míru, byť se s ní ne každý občan ztotožňuje. Zde však jen čas ukáže, že jsme neseděli se založenýma rukama a že naše snažení přineslo, byť alespoň nepatrné, úspěchy.

Atmosféra plná diskusí nad výkladem jednacího řádu Sněmovny, kde byla neustále skloňována slova a spojení jako „dvacet minut“, „dvakrát deset minut“ nebo „sloučení rozpravy“, úplně zastínila další důležitý bod. Tím je vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na příští rok, který 2. listopadu prošel v prvním čtení. Nedostatků ovšem obsahuje víc než dost. A jaké to třeba jsou?