Na jazykovém kursu v Portu jsem zjistila, že poloviční porce v portugalských hospodách je porcí pro dva. Nikdy jsem nebyla schopna sníst ji sama. A tak jsem si řekla, že se s někým podělím. Pravidelně jsem potkávala člověka bez domova, který k večeru přicházel na stejné místo, kde přespával. Proto jsem půlku zabalené večeře nosila jemu.

Až mi bylo líto, když jsem se po skončení kursu vracela domů, že mu večeře budou chybět. Jistě, důležité je systémové řešení, aby nikdo nestrádal. Neméně důležité je ale nevyhazovat zbytky jídla, protože si na něm vždy někdo pochutná. Každá porce někomu zmírní hlad a udělá radost.