Koncem června začala v Ostravě fungovat první veřejná lednička. Její provoz zastřešuje Potravinová banka Ostrava. Její zaměstnanci denně kontrolují kvalitu a spotřební lhůty uložených potravin. Prostory poskytla Armáda spásy. Lednice se nachází vedle azylového domu pro matky s dětmi a právě jeho klientky využívají jídlo z ledničky nejčastěji. Veřejné lednice u nás fungují v Praze, Plzni, Pelhřimově, Chrudimi, Českých Budějovicích a Ústí nad Labem, další by měla vzniknout v Brně. V porovnání se zbytkem Evropské unie plýtvají Češi s jídlem poměrně málo. Přesto se u nás ročně vyhodí osm set třicet tisíc tun potravin. Čtvrtinu z potravin vyhodí domácnosti. Podle zprávy ministerstva životního prostředí často plýtvají domácnosti s vyššími příjmy.

Z hygienických důvodů do ledničky patří pouze potraviny s platnou dobou spotřeby, a to v původních nepoškozených obalech. Trvanlivé potraviny jako mouku či konzervy lze uložit do speciálního boxu. Do lednice má kromě lidí průběžně dodávat jídlo potravinová banka.

Finance na zakoupení a provoz lednice vloni pomohli získat návštěvníci festivalu Colours of Ostrava pomocí mobilní aplikace EPP — Pomáhej pohybem. Za body, jež účastníci festivalu pohybem získali, Nadace ČEZ věnovala potravinové bance padesát tisíc korun. Zprovoznění ledničky se odkládalo kvůli hledání prostoru. „Majitelé sousedních objektů měli strach, že se v okolí ledničky začnou scházet nepřizpůsobiví občané. Cílová skupina je přitom široká, spadají do ní i matky s dětmi nebo senioři,“ vysvětlila Deníku Referendum Helena Balabánová z ostravské potravinové banky.

Lednička nakonec stojí na sídlišti Fifejdy před azylovým domem pro ženy s dětmi. „Díky tomu, že je lednička na sídlišti, bývá kolem ní cvrkot. K žádným problémům ale nedochází, čemuž pomáhá i to, že je pod kamerovým dohledem. Nejvíce si jídlo berou klientky azylového domu,“ popisuje Balabánová.

Vyhazujeme ovoce a zeleninu, lákají rodinná balení

Ostravská potravinová banka spolupracuje s Moravskoslezským úřadem na každoroční podzimní sbírce trvanlivých potravin pro samoživitelky, děti, lidi bez přístřeší a další obyvatele v nouzi. Celorepubliková Federace potravinových bank je pak partnerem ministerstva práce a sociálních věcí pro program pomáhající dodáváním jídla těm nejchudším. Program poběží do září 2019 a navazuje na předcházející program potravinových a hygienických balíčků. I ten zaštiťovalo ministerstvo práce a z velké části ho hradily peníze z evropských fondů.

Předejít hladu nejchudších dětí má od příštího září také program Obědy do škol, do něhož se Moravskoslezský kraj poprvé zapojil. I vůči tomu se na Ostravsku někteří lidé vymezují. Například podle starostky Moravské Ostravy a Přívozu Petry Bernfeldové (hnutí Ostravak) rodiče chudých dětí sociální dávky často utrácejí za alkohol a cigarety. Prostředky přitom putují přímo na uhrazení obědu pro dítě ve škole, nikoliv k rodičům.

Česká republika se řadí z hlediska plýtvání potravin mezi střídmější evropské země. Ročně se u nás vyhodí osm set třicet tisíc tun potravin, což znamená přibližně osmdesát jedna kilogramů na jednoho občana. Unijní průměr je sto sedmdesát kilogramů na hlavu, méně než Češi vyhazují Slováci a Bulhaři. České domácnosti mají na svědomí dvě stě padesát čtyři tisíc tun vyhozených potravin, nejčastěji, konkrétně ve čtvrtině případů, končí v koši ovoce a zelenina.

„Důvodem je například nedostatečné plánování nákupu potravin,“ píše ministerstvo životního prostředí v letos zveřejněném Průvodci předcházení vzniků odpadů z potravin určeným řetězcům, podnikům i konzumentům. Podle aktivisty v boji s potravinovým plýtváním Pavla Vodičky jsou problematická například velká rodinná balení v akci, která navádí zákazníky ke koupi nadměrného množství jídla.