Kvalita lidského zdraví je provázána se sociálním začleněním člověka do společnosti. K tomu, jak přistupujeme ke svému zdraví, přispívá mnoho proměnných - úroveň vzdělání, výchova, povahové vlastnosti, ale také lokalita bydliště, etnicita, či zařazení na tak zvaném společenském žebříčku. Prokazatelnou roli v tom, jak je člověk schopen vnímat své zdraví a pečovat o něj, hraje celá škála vědomostí, jejichž hloubka je přímo úměrná míře sociální integrace člověka.

Mezinárodní i české studie ukazují, že existují zásadní nerovnosti v míře těchto vědomostí, dovedností a možností; hovoříme o takzvané zdravotní nerovnosti mezi sociálně vyloučenými obyvateli a majoritou. Přesně tato tématika, v České republice pohříchu zatím nová, byla tématem konference Zdraví a sociální začleňování, která se uskutečnila koncem června v Praze. Odborníci, kteří působí v oblasti zdraví a sociálního začleňování, v ní spolu diskutovali, jak přispět k efektivnějšímu zlepšování kvality veřejného zdraví lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením.

Není náhodou, že největší zdravotní nerovnosti jsou zaznamenány v severočeských, západočeských a moravskoslezských lokalitách. Například Ústecký kraj má dlouhodobě nejhorší vývoj úmrtnosti na zhoubné nádory v České republice, nejvyšší kojeneckou a novorozeneckou úmrtnost i počet potratů na počet narozených dětí v kraji.

U obyvatelstva Ostravska nadměrné znečištění ovzduší polétavým prachem zvyšuje úmrtnost o 12,5 % oproti populaci žijící v čistém ovzduší a zároveň způsobuje vysoký výskyt alergií a astmatu, zejména u dětí. Různou formou astmatu je v této lokalitě postiženo až 40 % populace!

Tytéž výzkumy poukazují také na významně horší zdravotní stav Romů ve srovnání se zdravotním stavem většinové populace ČR. Průměrná délka dožití je 76 let u mužů a 82 let u žen, avšak Rom v České republice žije průměrně o 19 let méně, žena o 17 méně.

Taktéž novorozenecká úmrtnost u romské populace je dvakrát vyšší, než je národní průměr. Romské děti představují zhruba 3 % živě narozených dětí v České republice, ale až 5 % mrtvých narozených dětí ročně. Tyto indikátory jsou výrazně horší v regionech s vyšším počtem Romů, a to zejména v severočeských a západočeských regionech.

Otázka zdraví ve vyloučených lokalitách je proto jednou z klíčových oblastí, na které se zaměřuje činnost Agentury pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR. Udržet dialog zástupců obcí, krajů, akademické půdy, odborníků z výzkumu či nevládního sektoru se zástupci státní správy proto považuji za nezbytný.

Stále nám chybí prostor pro partnerství občanských organizací a samospráv v diskuzi s politiky a odborníky státní správy. Chybí adresné programy a opatření, které by zkvalitnily přístup ke zdravotní péči u sociálně marginalizovaných obyvatel.

Odborná konference ke Zdraví a sociálnímu začleňování tak byla první vlaštovkou, z níž je třeba se radovat. Pokud přispěje k vytvoření informačních kanálů, pro sdílení modelů dobré praxe z jednotlivých obcí tak, aby mohly inspirovat samosprávy v ostatních lokalitách, byl by to dobrý začátek.