Dětská výtvarná soutěž v Lidicích zná vítěze. Pietní akce budou následovat
Petra DvořákováSmutné výročí vyhlazení středočeských Lidic si letos veřejnost připomene po sedmdesáté páté. Lidé se mohou zúčastnit řady pietních akcí nebo navštívit výstavu výkresů z mezinárodní dětské výtvarné soutěže.
Památku lidických dětí zavražděných v roce 1942 nacisty připomíná mezinárodní dětská výtvarná soutěž. Výstava představující vybrané práce byla zahájena ve čtvrtek 1. června v Lidické galerii. Původně československá akce se postupně stala nejvýznamnější celosvětovou připomínkou lidické tragédie. Letošního čtyřicátého pátého ročníku se zúčastnilo více než dvacet pět tisíc dětí ve věku od čtyř do šestnácti let. Výkresy a další umělecké výrobky přišly z osmdesáti tří zemí. Jako tradičně se budou konat i pietní akce, koncerty nebo štafetový běh míru.
Za téma Mezinárodní dětské výtvarné výstavy organizátoři zvolili cestování. Otevření výstavy se pojí s předáním cen. Medailí a čestných uznání letos porota rozdala více než třináct set. Přestože většina děl přišla ze zahraničí, více než polovina ocenění putovala českým nebo slovenským dětem. „Oproti zahraničním školám se ty české a slovenské obvykle nespokojí s popisným zobrazením tématu, inklinují k hlubšímu zkoumání a hledání souvislostí. Zároveň je vidět obrovský rozsah zpracovaných a použitých výtvarných technik, které nejsou u prací ze zahraničí běžné,“ vysvětlila nepoměr kurátorka výstavy a vedoucí Lidické galerie Ivona Kasalická.
Cenu poroty pro českou školu získala za dlouhodobě kvalitní práci a letošní kolekci plošných děl Základní umělecká škola Nové Město pod Smrkem. Cenu poroty pro zahraniční školu obdržela moskevská GBOU School č. 55, která se soutěže účastní pravidelně.
Kromě maleb, grafik či kreseb mohly školy do soutěže přihlašovat i výtvarné objekty, fotografie a letos poprvé i filmy či animace. Z dvaceti pěti tisíc děl jich přišlo sedmnáct tisíc ze zahraničí, a to nejčastěji z Ruska, zapojily se však i děti z Palestiny, Uruguaye nebo Etiopie. V Lidické galerii výstava potrvá do konce listopadu, poté poputuje do ZUŠ Most a na další místa u nás i v zahraničí.
Kladení květin, štafetový běh, mše i koncert
Série vzpomínkových akcí začala už dvacátého sedmého května. Šlo o připomínku položení základního kamene nových Lidic před sedmasedmdesáti lety. Z pietních důvodů stojí v místě původní obce památník a nové Lidice se nacházejí o několik set metrů dál.
Sedmého června se poběží mezi Lidicemi a Kladnem Běh za mír. Devátého až desátého května si pak běžci budou v rámci další tradiční sportovní události předávat štafetu na trase mezi Javoříčkem, Ležáky a Lidicemi. Javoříčko na Litovelsku nacisté srovnali se zemí na konci války, Ležáky nedlouho po Lidicích v roce 1942. Devátého a desátého června se bude pietních akcí konat nejvíce, nacisté obklíčili vesnici právě večer devátého června. V tento den se tak letos otevře nová sbírka Lidické expozice, představí se nové pamětní mince a proběhne děkovný koncert. V sobotu se pak uskuteční hlavní pietní vzpomínka, kterou zahájí mše na základech zničeného kostela sv. Martina ve starých Lidicích. Program ukončí přehlídka dětských pěveckých sborů.
Dvanáctého června jako každý rok připomene tragické události pietní akt v tělocvičně kladenského gymnázia, kde nacisté drželi zajaté lidické ženy a děti a kde pak ženy od jejich dětí odtrhli. Tento akt považují všichni pamětníci tragédie i dnešní účastníci lidických piet za nejemotivnější a osobně nejdůležitější.
Lidice nacisté vyhladili za trest, podnětem bylo neprokázané spojení některých obyvatel obce s autory atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Obec na Kladensku čítala sto čtyři domů a pět set tři obyvatel. Muže Němci popravili, ženy odvezli do koncentračního tábora. Většinu dětí zabili, několik jich dali na převýchovu do německých rodin a ty nejmladší, tedy ty do věku jednoho roku, umístili do sirotčince v pražské Krči. Všechny domy i hřbitov nacisté zničili, zavezli i místní rybník. Bezprostředně po zničení obce se k Lidicím začali hlásit lidé po celém světě, ve Velké Británii vznikl na motivy lidické tragédie ještě za války film.