Férová hra ministryně Valachové
Lukáš JelínekUmět odejít ve správný čas je dar. A kdo se dokáže rozloučit se svým pohodlným křeslem, je nadán k tomu, aby se do něj po čase opět vrátil.
Kateřina Valachová rezignovala na funkci ministryně školství, mládeže a tělovýchovy. Je jedno, jestli to byl čistě její nápad, nebo po konzultaci s kolegy nechtěla víc zatěžovat již tak komplikovanou politickou situaci. Kdyby na ni bylo naléháno, třeba i samotným premiérem, mohla se vzpouzet, kopat kolem sebe, hovořit o spiknutí. Ne vždy je snadné dostat člena vlády ven.
Ministryně šla, poněvadž nese politickou odpovědnost za tým, který řídí. Neupadla v podezření, že s ní samotnou není něco v pořádku, jak se přihodilo jejímu předchůdci. Hyperaktivitu Marcela Chládka nahradila empatickým přístupem k problémům školství a důsledným prosazováním svých vizí. Těžko říct, jestli důraz na sportovní aktivity nastolila sama, nebo jen navázala na dávnou sociálně demokratickou tradici podporovat sport jako jednu z klíčových občanských a komunitních aktivit.