Petr Hampl pokračuje v boji za chlapáctví. Se svou skupinou vyhlásil „Mezinárodní den heterosexuálního bílého muže“ a na půdě parlamentu uspořádají odborný seminář o skutečném mužství a nebezpečí feminismu. Identita bílého chlapa je totiž ohrožena.

Hrozba se nejspíš projevila ve chvíli, kdy si takoví muži uvědomili, že existují i jiné skupiny obyvatel. Všude samé menšiny nebo dokonce i sebevědomé ženy. To je samozřejmě nepříjemné. Nebezpečí navíc postupuje rafinovaně — projevuje se totiž i přesto, že muži převažují ve vládách, parlamentech a obchodu. Také z vysoce postavených jedinců se totiž mohou stát „metrosexuálové“, kteří svačí jogurt a obědvají sóju. Nikdy dříve jsme nebyli blíž monstróznímu konci civilizace.

Touha po konečné záchraně drsného chlapáctví ovšem dovedla Hampla až k tak jemnému mechanismu, jakým je magický rituál. Vytvořil seznam činností, které oživí „tradiční“ obrazy mužství. Pivo, řev, hlasitá muzika, soutěže v páce, přejídání nezdravým jídlem. Vyzývá tím především ženy, „aby své muže povzbudily a vrátily jim sebevědomí. Aby pro ně udělaly malou slavnost tam, kde žijí.“

Rituál něžných pohlaví