Na prvomájovou demonstraci v Brně jsi šel protestovat proti neonacistům. Vedle toho jsi ale také fotil pro náš deník. Podařilo se ti zachytit ikonický moment konfrontace agresivně se tvářícího muže a úplně klidné, usmívající se mladé skautky. Nyní se ti kvůli tomuto snímku dennodenně ozývají světová média. Jak si vysvětluješ takový zájem?

Mnoho lidí určitě vyfotilo řadu podobných snímků, které se virálními nestaly. V poslední době mám ale pocit, že mají podobné fotky úspěch, neboť reagují na nárůst krajní pravice. Vzhledem k šířící se xenofobii v Evropě jsou lidé podle mého ochotnější akceptovat přímou formu protestu, který fotky zobrazují. A dokonce ji považují za důležitou a potřebnou. Proto takové snímky sdílí.

Hraje roli, že fotka zobrazuje mladou dívku?

Nad tím jsem dost přemýšlel. Určitě to roli hraje, ta fotka je do jisté míry líbivá. Zobrazuje konfrontaci šestnáctileté dívky s agresivním mužem. Připomíná řadu dalších fotek z protestů, které se také staly virálními. Málokdy na nich byli dva muži.

Napadlo tě to už v momentu, kdy jsi snímek fotil?

Musím přiznat, že ano. Hned se mi vybavily podobné virální fotky ze zahraničí.

Myslíš, že tvá fotka něco změní? Nebo jen proletěla internetem a pro příští demonstrace zůstane vše při starém?

Podobných fotek je více, a to je důležité. Protože mohou motivovat ženy — ale nejen je, — aby se podobných protestů zúčastňovaly. Lucie se díky snímku stala vzorem pro všechny, je příkladem odvahy. Musíme si uvědomit, že mnoho žen demonstrace organizuje, že stojí v předních liniích. Jen nejsou mnohdy vidět.