Hned dvě veřejnoprávní instituce volily ve středu 26. dubna své generální ředitele. Dosavadnímu šéfovi Petru Dvořákovi začne 1. října druhé šestileté funkční období. Šestiletý mandát generálního ředitele České tiskové kanceláře obhájil Jiří Majstr, kterému první funkční období končí 10. června. V obou výběrových řízeních hrála zásadní role koncepce činnosti veřejnoprávní instituce na následujících šest let, kterou kandidáti odevzdávali spolu s přihláškami.

Pět finalistů kandidujících na ředitele České televize dnes v rámci veřejného slyšení představilo svůj projekt a zodpovídalo otázky členů Rady České televize. Ke zvolení potřebovali získat alespoň deset z patnácti hlasů. Volba probíhala tajně, každý člen mohl na lístku označit nejvýše dvě jména. V prvním kole nevyhrál nikdo, do druhého kola se čtrnácti hlasy postoupil Dvořák a s šesti hlasy bývalý šéf televize Prima Martin Konrád. V druhém kole už však Dvořák získal patnáct hlasů, zatímco Martin Konrád žádný.

Mediální odborníci se už před volbou shodovali, že Petr Dvořák si dlouhodobě drží silnou pozici a že zvolení jiného kandidáta by znamenalo překvapení. Dosavadní ředitel vyhrál už první kolo volby, kdy získal hlasy všech členů rady. Svůj projekt Dvořák založil na kontinuitě se svým prvním funkčním obdobím. „Projekt neobsahuje revoluční změny nebo protiklady směru nastoupeného v průběhu mého současného mandátu, ani extenzivní rozvoj hrozící růstem nákladů. Co ale obsahuje i nadále, je ambice,“ vysvětluje Dvořák.

Program České televize by měl navázat na tradici dětských výpravných seriálů, vzniknout by měl i satirický pořad nebo víceleté cykly eventové dramatiky navázané na společenská témata. Zdůraznil ale, že by se nadále mělo jednat o univerzální médium. „Univerzální služba dostupná všude a všem je podstata veřejné služby. A největší hrozba spočívá v omezení této univerzality v podobě preferování určitých formátů a žánrů. To bychom neměli nikdy připustit,“ vyjádřil se během veřejného slyšení.

Českou televizi chce Dvořák udržet v pozici nejvýznamnějšího média České republiky a hledat nové směry a formy a věnovat prostor i začínajícím autorům. V projektu o šesti kapitolách se zavazuje, že Česká televize bude inovovat, vzdělávat, informovat i bavit. V obavě z nevyváženého přístupu k televiznímu vysílání kvůli změnám v dostupnosti volného šíření signálu vázaného na komerční poskytovatele slibuje připravit „nezávislou distribuční platformu, která bude garancí základní volně dostupné nabídky informací, kultury, vzdělání a zábavy pro všechny skupiny obyvatel, včetně nízko příjmových“.

Internetový kanál pro učitele i pro milovníky klasik

Jako jednu z novinek navrhuje zavést vzdělávací portál ČT edu určený pro učitele na základních a středních školách. Ten by měl nabídnout především videa určená pro použití ve vyučovacích hodinách. V rámci záměru otevřít audiovizuální archiv televize veřejnosti navrhuje založit Národní audiovizuální galerii.

Program ČT24 by v budoucnosti rád obohatil o hlubší analyticko-polemickou diskusi a externisty podílející se na zpravodajství by rád názorově a profesně rozšířil. Kromě toho hodlá zavést pořad Noční Události, které by se podobaly večerním Událostem, ale informace by zprostředkovávaly během kratšího vysílacího času v kondenzovanější formě. Rád by obsadil dva nové zpravodajské posty, jeden v Londýně, druhý v blízkovýchodním či asijském regionu.

Spustit chce i sedm samostatných regionálních relací a dvě úplně nová regionální studia v Ústí nad Labem a v Plzni. Spolu s ČT edu chce na internetu zahájit i provoz internetových kanálu ČT klasik, který by čerpal z bohatého archivu ČT, ČT regio jako prostor pro informace z regionů a ČT sport 2, aby umožnil vysílání souběžných přenosů. Zmínil i záměr realizace přístavby s novým redakčním zázemím a několika víceúčelovými studii opírajícími se o nejnovějšími IP technologie.

Ostatní kandidáti opakovaně vyzývali k lepšímu hospodaření. Například bývalý redaktor ČT Jiří František Potužník ve vizi zdůrazňoval nutnost rozšířit se do světa internetu a soustředit se více na nové technologie. Budoucnost podle něj leží v chytrých televizních přijímačích, které umožňují sledovat pořady na internetu. Kromě toho by podle něj měla instituce napomáhat vyvracení hoaxů. Česká televize by se pak prý neměla spoléhat jen na koncesionářské poplatky, ale získávat finance i z podnikatelské činnosti a ze státního rozpočtu.

Podle bývalého ředitele televize Primy Martina Konráda by se zase Česká televize měla více profilovat jako vzdělávací instituce, která by třeba skrz pořady o významných postavách českých dějin šířila osvětu a národní hrdost. Bývalý šéf zpravodajství Karel Novák by chtěl sloučit Českou televizi a Český rozhlas do jednoho média, zřídit sedmý kanál Nová média a oživit ČT24. Se současnou profilací České televize pak souhlasil ekonom Petr Vinklář, který se prezentoval jako zastánce konzervativního přístupu, i ten chtěl ale hledat alternativní zdroje financování.

V případě ČTK nakonec Rada vybírala pouze ze tří kandidátů, bývalý programový ředitel Radio United Broadcasting Martin Rigler na poslední chvíli odstoupil. Původně mělo do druhého kola postoupit pět finalistů, přihlásili se však pouze čtyři zájemci. Úspěšný uchazeč potřeboval ke zvolení hlas alespoň čtyř ze sedmi členů Rady ČTK.

Ani první kolo nebylo v této volbě rozhodující, do druhého kola postoupili současný ředitel Jiří Majstr a vedoucí PR a marketingu Národní galerie Milan Krupička. Zatímco Majstr získal tři hlasy, Krupičku označil pouze jeden člen Rady. Tři hlasy odevzdané v prvním kole byly neplatné. Ve druhém kole pak získal Majstr pět hlasů, zatímco Krupička jeden.

Generální ředitel ČTK od loňského května zároveň vede zpravodajství agentury, Jiří Majstr se po odchodu dlouholetého šéfa zpravodajství Petra Holubce po vzoru zahraničních agentur sloučit.