Vztah poslance a asistenta je poměrně specifický vztah – ten u Fillonů je docela specifický. Leč není úplně jasné, jaké právní kategorie na něj pasují. Je poslanec zaměstnavatel asistenta? Tak jako firma? Někteří říkají ANO. Byl bych v tom ohledu opatrný. Poslanec je veřejná osoba, reprezentant lidu, i tak ovšem může někoho zaměstnávat, jako to dělá firma, pokud jde ovšem o jeho soukromé věci a pokud, řekněme, ta firma není hodně velká, aby se to nezačalo plést. Měl by se ale zaměstnanecký vztah týkat „ausgerechnet“ výkonu jeho poslancování, tedy osobní porady? Asi ne. Kdo by tedy mohl být zaměstnavatelem? Měl by být asistent zaměstnancem státu? Nebo nějaké vrchní kanceláře parlamentu? Sotva. Tyto instituce by byly nadřízené asistenta v jeho poradním vztahu k poslanci. Existovala by tedy nějaká státní linka k poslanci, což by zasahovalo do povahy jeho reprezentativního mandátu. Nebo by měl být asistent spíše zaměstnancem poslaneckého klubu? Ale to by zde linku k poslanci řídila strana. Taky to není nejlepší. Takže jsme zase u poslance jako zaměstnavatele. Kruh je uzavřen, jen nevíme, jak z něho ven. Skoro bych řekl, že liberální pojetí, které vztah poslance a jeho asistenta chápe jako kontrakt, se hodí nejvíce. Pořád lepší než stát, nebo rodina.

Jak tedy vymýtit švarcsystém z parlamentu a dát státu, oč přichází /což je zřejmě gró článku/?
Možná by šlo postavit pro asistenty mobilní buňky na parlamentním dvorku a nedovolit odnášení kancelářského papíru z hlavní budovy.
Ale hlavně všem podnikatelům i "podnikatelům" vyměřit od určité výše příjmů stejné odvody podle stejných pravidel.

Přeci jen:

a) Pokud chci jako stát odbourat švarcsystém, pak nebude asi opravdu vhodné, aby se provozoval právě v Parlamentu.

b) Zaměstnavatel parlamentního asistenta poslance by pochopitelně měl být parlament (respk. ta která komora Parlamentu) Vyhnuli bychom se tím např. diskusím o zaměstnávání nejbližších příbuzných poslanci, event. asistentům jako dotaci provozu dané politické strany.

Z vlastní zkušenosti mohu říct, že prakticky není v dispozici asistentem (najímaným podle Švarcsystému) a poradcem (zaměstnancem parlamentu) z hlediska poslance prakticky žádný rozdíl.

Ano, docházelo by k určitým kompetenčním třenicím. Nikoliv z hlediska činnosti asistenta, ale například z hlediska požadavků na jeho vzdělání (dejme tomu povinné maturity), možná i bezúhonnosti. Nejsem si jist, že by to bylo na závadu. A to píšu přesto, že nejlepší poslanecká asistentka, se kterou jsme měl tu čest spolupracovat, maturitu neměla.

Heleně Zemanové

Stát v případě asistentů o nic nepřichází. Jen se daným stavem neznatelně snižuje přerozdělování v rámci Statního rozpočtu a trochu se okrádají oba systémy solidárního zabezpečení (které nejsou účetně státní).

O kancelářské papíry nejde, způsob úhrady práce asistenta poslance nijak nesouvisí s poslaneckými kancelářemi ve volebních obvodech a prostředky na jejich provoz.