Včerejší oscarový večer nebyl pouze bizarní. Byl bizarní tak, že svou bizarností ztělesnil veškerou bizarnost naší doby. Celý jeho styl  „a vyhrává... ježíši, nevyhrává!“, když byl  La La Land nahrazen Měsíčním svitem, podivně připomínal jednu podobnou událost: večer, kdy byl oznámen výsledek prezidentských voleb.

Nejdřív to vypadalo, že se dostaví více či méně očekávaný, dá se říct „bezpečný“ výsledek — přestože Hillary Clintonová nedošla až na jeviště, abych tak řekl, výsledky sčítání v sedm hodin večer naznačovaly, že vítězství má v kapse. Stejně tak zde. Očekávaní a nerozporuplní kandidáti už se chystali předstoupit se svými sice dojemnými, ale evidentně předem naleštěnými projevy. A pak nastal náhlý zmatek, viditelně se blížící panice, kdy lidé pobíhali zákulisím plní stejného zděšení, které vyvěralo na povrch při vyhlašování voleb ve chvíli, kdy se začaly objevovat šokující součty z příměstských oblastí Floridy. A potom — to snad ne! — byl vyhlášen zcela jiný a překvapivý výsledek.

V tomto případě to samozřejmě dopadlo pro všechny dobře — až na chudáky tvůrce filmu La La Land, kteří už měli nachystané svoje projevy, schválené všemi členy rodiny. Měsíční svit není žádný Donald Trump amerického filmu a zjevně patřil také mezi favority, kteří se líbili (ačkoli se našli tací, kterým se zdála veškerá ta krásně natočená cituplnost... no, trochu sentimentální). Znepokojující byl onen podobný vývoj obou večerů, ta děsivě stejná naprostá nepravděpodobnost toho, jak to nakonec dopadlo. Nic podobného se nikdy předtím ani náznakem nestalo.

Tohle už nelze považovat za nějakou bezvýznamnou lapálii, ale za naprosté a zásadní selhání. Trumpa přece nemohli zvolit prezidentem — pokud necháme stranou veškerou ideologii, v celé dlouhé historii se nenašel žádný prezident, ať už dobrý, špatný, nebo naprosto nijaký, který by se mu jen vzdáleně podobal. Nikdo z nich nebyl ani jen z desetiny tak buranský, nejapný, nebo prostě nevhodný. Někdo, kdo řekne „chytit je za kundu“, nemůže být zvolen prezidentem. Ne, to fakt ne. A stejně tak u Oscarů. Ačkoli někdy skončilo hlasování nerozhodně nebo někdo cenu odmítl, nikdy se ještě nestalo, že by byl omylem vyhlášen nesprávný film, laureáti nastoupili s projevy, načež se všechno bere zpět a vyhrává jiný film. To se prostě nestává. Ne ne.