Hospodaření s vodou v hlavním městě a situaci kolem prodeje bytů ČEZ v Písnici a Vršovicích se věnovala čtvrteční tisková konference pražských komunistů. Usilují o to, aby kontrolu nad distribucí pitné vody v metropoli získalo hlavní město a aby nájemníci v Písnici a Vršovicích uspěli v oprávněných požadavcích.

Zastupitelský klub KSČM pravidelně zvedá na jednání zastupitelstva téma distribuce pitné vody v Praze a smlouvy s Veolií. Loni v červnu dokonce iniciovali petici Stop nedůvodnému zdražování vody, kterou podepsalo 1431 lidí.

„Nepovažujeme za přijatelné, aby navyšováním ceny pitné vody politická reprezentace Prahy přenášela vážné chyby předchůdců na občany města včetně podnikatelů. Kritizujeme a odmítáme, aby z hospodaření s vodou vznikaly neúměrné zisky, které odtékají do zahraničí, a nebyla dostatečně obnovována infrastruktura Prahy,“ uvedl zastupitel Ivan Hrůza (KSČM).

Petenti kupříkladu požadují, aby každé zvyšování ceny vodného a stočného bylo předem projednáváno na pražském zastupitelstvu, aby byla přijata konkrétní opatření k zefektivnění hospodaření s pitnou vodou a likvidace odpadních vod, včetně vod dešťových, nebo aby bylo zastupitelstvo bez prodlení informováno, zda zvýšení ceny vodného a stočného v roce 2016 proběhlo v souladu se zásadami pro výpočet věcně usměrňované ceny.

Smlouva s Veolií je nevýhodná

Lidé, kteří podepsali petici, požadují též, aby pražské zastupitelstvo a veřejnost byly průběžně informovány, jaké akce (včetně jejich rozpočtových nákladů) budou sloužit k obnově a rozvoji vodohospodářského majetku na úseku vodovodů a kanalizací a prostřednictvím kterých společností budou realizovány.

Petici projednalo Zastupitelstvo hlavního města Prahy. Usnesení sestávající se z výše uvedených bodů, které měly být uloženy Radě hlavního města Prahy, nebylo v lednu schváleno, vyslovilo se pro ně pouhých šestnáct opozičních zastupitelů (ostatní nehlasovali). Zastupitelstvo vzalo petici na vědomí a pověřilo radní Janu Plamínkovou (STAN/Trojkoalice) jejím vyřízením.

Přesto díky aktivitě pražské KSČM dochází k výraznému posunu. Podle analýzy, kterou si město nechalo vypracovat, je smlouva s Veolií opravdu nevýhodná. Mohlo by se ušetřit přinejmenším sto osmdesát milionů korun. Podle Hrůzy tyto peníze nemají tvořit zisk soukromé firmy, ale měly by směřovat na opravu infrastruktury.

Hrůza novinářům ukázal inzerát Pražských vodovodů a kanalizací, publikovaný 18. ledna 2017 v deníku Metro: „Státní fond životního prostředí, který stanovuje pro každý rok takzvaně sociálně únosnou cenu, vypočetl, že v Praze by byla sociálně únosná cena pro rok 2016 ve výši 148 korun za metr krychlový.“ Pro komunisty je to nepřijatelné.

Hazardování s osudy celých rodin

Druhým tématem tiskové konference byl boj o byty v Písnici a Vršovicích. „Za klub KSČM vyjadřuji ostrý nesouhlas s tímto narychlo realizovaným, ekonomicky neprůhledným a sociálně necitlivým prodejem bytů ČEZ, který považuji za hazardování s osudy zhruba tří tisíc lidí na sídlišti Písnice a ve Vršovicích,“ uvedla předsedkyně klubu pražských zastupitelů KSČM Marta Semelová. Tiskové konference se zúčastnili i nájemníci z Písnice a Vršovic.

„S místními občany jsem o jejich situaci mnohokrát mluvila na demonstracích. Opakovaně jsem v této záležitosti interpelovala předsedu vlády, ministra financí i radní na pražském magistrátu, kde jsem, mimo jiné, navrhovala, aby byty koupilo hlavní město,“ uvedla Semelová. Nikdo ale nezasáhl. Místní obyvatelka Magdalena Vlková uvedla, že Semelová je z politiků jediná, která za nájemníky od začátku stojí.

Vlková doplnila, že Pavol Krúpa (firma Kennial) je v médiích mylně uváděn jako nový vlastník bytů, zatím jím není, je vítězem výběrového řízení, vůči němuž se snesly i námitky. „Máme rozpracováno několik cest, jak dál, proběhla i schůzka na Pražském hradě, která bude mít pokračování,“ řekla. O zvolené cestě bude včas informovat, nájemníci dávají přednost jednání, jsou však připraveni pokračovat i v demonstracích.

Dobrým hospodářem jsou nájemníci

Semelová připomněla, že sídliště Písnice bylo postaveno v 80. letech jako podnikové byty s tím, že nájemníci po určité době odpracované u zaměstnavatele (většinou energetických podniků) a po splacení bytů formou nájemného, je získají do svého vlastnictví. To se nestalo, naopak v 90. letech byly byty i se souvisejícími pozemky převedeny do vlastnictví ČEZ s tím, že stát zůstal majoritním vlastníkem.

V roce 2003 nabídla firma byty nájemníkům, kteří, aby vyhověli urychlenému řízení, prodávali pod cenou chaty a auta a brali si nevýhodné úvěry. „Byty jsme i renovovali. Když píšou v novinách, že ČEZ se choval jako dobrý hospodář, musíme se smát. Dobří hospodáři jsme byli po celou dobu my. Shnilá bytová jádra, pokud v hnilobě nechcete žít, si musíte opravit na vlastní náklady,“ uvedla Vlková.

Vzápětí ČEZ hodil občany a celé rodiny přes palubu a od prodeje couvnul. Ti pak přišli o značné majetky a peníze. „V loňském roce vše začalo znovu. Podmínky narychlo spuštěné privatizace nastavil ČEZ tak, že nájemníci byli z možnosti koupit si své byty prakticky vyloučeni. Logicky se začali bránit,“ řekla Semelová. Utvořili iniciativu Moje Písnice, pořádají různé akce.

Jeden z přítomných obyvatel vršovického domu v Bělocerkevské ulici informoval, že tamní byty, které patřily ČEZ, jsou už prodané — celkově zhruba za 72,5 milionu korun, nový vlastník zaplatil prý asi osmatřicet tisíc korun za metr čtvereční, a pokud byty nájemníkům prodá, jistě to bude za víc.

Jedná se o dům ze sedmdesátých let, který nikdy nebyl zateplen a neproběhla tam větší oprava. ČEZ dříve vlastnil několik tisíc bytů i v jiných městech, většinu (vyjma bytů v Písnici a Vršovicích) prodal nájemníkům.