Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) ve čtvrtek zveřejnila prohlášení, ve kterém kritizuje Českou televizi za noční volební studio k americkým prezidentským volbám. Podle RRTV Česká televize ve studiu nadržovala Hillary Clintonové.

RRTV se nelíbí výběr respondentů, kteří se k volbám vyjadřovali, a byli prý „transparentními příznivci Clintonové a odpůrci Trumpa. Navíc ČT prý podle Rady pozvala hosty zastupující výhradně jen jednu stranu, a to v poměru 4:0. ČT ve své reakci naopak tvrdí, že ve vysílání vystoupilo 24 hostů, jedenáct z nich pak přímo v úseku, na který se RRTV zaměřila.

Podle mluvčí ČT Alžběty Plívové šlo o diverzifikovanou názorovou skupinu. „Její součástí bylo i pět respondentů — občanů USA, rozhodně se však nejednalo o transparentní příznivce pouze jednoho či druhého kandidáta,” dodala s tím, že podrobnější informace bude moci televize poskytnout, až se seznámí s detailnějšími podklady.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ČT vyzvala, aby zjednala do sedmi dnů nápravu. My jsme o věci hovořili se sociologem médií Jaroslavem Volkem.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání včera zveřejnila prohlášení, ve kterém kritizuje Českou televizi za volební studio k prezidentským volbám v USA. Podle Rady šlo o nevyvážený a neobjektivní zpravodajský pořad. Mezitím o tom informují prakticky všechna média. Jak stanovisko Rady hodnotíte vy?

S některými výhradami lze souhlasit. Výběr hostů byl skutečně příliš jednostranný, byť čistě formálně nelze považovat velvyslance za reprezentanta jedné nebo druhé strany.

S jinými dílčími výhradami lze polemizovat. Například kritizované červené označení států hlasujících pro Trumpa odpovídá tradiční barvě užívané republikány a nelze jednoznačně dovozovat, že označení Trumpova vítězství jako „tsunami“ má pejorativní konotace. Naopak by bylo možné dovozovat, že stoupenci Donalda Trumpa mají takovou míru expresivity v oblibě, a bylo by naopak možné chápat jej i jako ponižování strany, která prohrála.

Neobjektivitu a nevyváženost Rada ilustruje na čtyřech momentech živého nočního vysílání. V jednom z nich uvádí: „V rámci pořadu došlo opakovaně k situacím, kdy nebyla respektována zásada, že názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru.“ Bylo tomu podle vás tak?

I v tomto případě platí, že ne všechny příklady nekorektní praxe, které Rada uvádí, lze považovat za porušení pravidel. Například kritizované spojení „Outsideři uspěli“, je prokazatelně zpravodajsky korektní a nejde jen o komentátorský soud.

Donald Trump měl ve všech empiricky sledovatelných kritériích horší východiska než Hillary Clintonová. A sám se pasoval do role outsidera. Podobně je tomu i u dalších kritizovaných momentů.

Docela by mě zajímalo, z jaké zdrojové základny vycházeli analytici Rady, když rozlišovali mezi tím, co je zpravodajsky validní informace a co jen subjektivně zabarvený soud.

ČT se podle Rady dopustila porušení zákona mimo jiné i bezprostředním verbálním spojováním potenciálního vítězství Trumpa s pocitem ohrožení. Není v tom ale přece jen jistá logika, obzvlášť přihlédne-li člověk k předvolební kampani a strategii Donalada Trumpa?

Donald Trump opakovaně zpochybnil zájem podporovat „neplatící spojence“ a současně opakovaně zdůraznil porozumění k Putinově zahraniční politice, respektive některým jejím prvkům. Taková volební prezentace nutně vyvolává otázky i obavy spojené s budoucím směřováním zahraniční politiky Spojených států.

Jinými slovy, položit takovou otázku bylo adekvátní a potřebné. K diskusi může být jen váha takové „agendy ohrožení“ v rámci celého pořadu. Tu ale Rada ve zprávě, kterou vydala, nijak nekvantifikuje.

A není vlastně šok médií, který způsobilo zvolení tak v řadě ohledech nepředvídatelného kandidáta, jakým Trump byl, do jisté míry pochopitelné? Tím samozřejmě nechceme říct, že by novináři měli nadržovat či být na jedné straně sporu, respektive na straně jednoho z kandidátů…

Je to fakticky druhý šok po Brexitu. Šok, který v tomto případě radikálně zpochybnil moc amerických medií hlavního proudu, která ve více než devadesáti procentech podporovala Hillary Cllintonovou.

Vyváženost médií veřejné služby by přece neměla spočívat v tom, že bude dávat stejný prostor názorům podle všech standardů demokratickým a stejný těm, které se těmto standardům prokazatelně vysmívají a pohrdají jimi…

To je klíčový argument. Je empiricky opakovaně doloženo, že veřejné vystupování Donalda Trumpa neodpovídalo v řadě případů etickým kritériím, která vyžaduje mediální legislativa po obsazích prezentovaných ve sdělovacích prostředcích.

Jinými slovy, média mají povinnost upozorňovat na takové formy neetického jednání. Ať jde o vulgarismy českého prezidenta nebo o xenofobní rétoriku Donalda Trumpa.

Můžete srovnat, jak si v tomto ohledu v předvolebním období počínala média v zahraničí, především v USA?

Jak už jsem naznačil, česká média podle provedených obsahových analýz sice stranila Clintonové, ale ve srovnání s mainstreamovými americkými médii byla mnohem vyváženější. Dalo by se říct, že domácí mediální mainstream souzněl s tím americkým, ale snažil se o něco více vyvažovat.

Problém spočívá v tom, že lze jen obtížně vyvažovat některé asociální projevy, které Donald Trump účelově užíval v kampani. Jinými slovy, paradox oné kampaně spočíval mimo jiné i v tom, že to, co mělo Donaldu Trumpovi škodit, jej u jeho elektorátu posilovalo. S jistou dávkou nadsázky tak nevyvážená protitrumpovská média pracovala pro Trumpa.

Co podle vás napovídá stanovisko RRTV k pořadu ČT o amerických volbách v kontrastu s jejím přístupem ke kauze prokázaného organizovaně manipulativního přístupu k migrační problematice v TV Prima?

To je dobrá otázka.

JAKUB PATOČKA