Přijměte původní redakci zpět do Nového Prostoru, vyzývá dopis vedení časopisu
Vratislav DostálSignatáři otevřeného dopisu požadují po ředitelce neziskové organizace Nový Prostor Dagmar Kocmánkové, aby vysvětlila motivaci a okolnosti, které jí vedly k rozpuštění redakce časopisu. Zároveň požadují, aby její původní členy přijala zpět.
Vysvětlete, co vás vedlo k propuštění redakce, přijměte její členy zpět do Nového Prostoru a zasaďte se o její autonomii a o sdílení rozhodovacích kompetencí při obsazování redakce. Tak by se dala stručně shrnout výzva, kterou signatáři otevřeného dopisu adresují ředitelce neziskové organizace Nový Prostor Dagmar Kocmánkové, která se v listopadu rozhodla obměnit kompletní redakci časopisu.
Po Kocmánkové požadují také záruky, že její postup nebude negativně dopadat na prodejce Nového Prostoru, volají po otevřené a transparentní komunikaci s redakcí a požadují odvolání jejích příbuzných ze správní rady a zvolení nových členů z řad respektovaných osobností z neziskového sektoru, které by garantovaly nezávislost mezi řídícími a kontrolními orgány Nového Prostoru.
Podle záznamů ve veřejném rejstříku vznikl Nový Prostor jako občanské sdružení, při vstupu nového Občanského zákoníku v platnost byl transformován na zapsaný spolek, ovšem 18. února 2015 došlo, zřejmě v naprosté tichosti až utajení, k další transformaci na zapsaný ústav. Zakladatelkou tohoto ústavu je paní Kocmánková, takže se zdá, že celá organizace patří jí:
https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=746252&typ=UPLNY
Kdo původní občanské sdružení založil, jak se vyvíjelo, jak se v něm dostala k moci paní Kocmánková, jak a proč došlo k oné transformaci na zapsaný ústav a proč jí nikdo nebránil, to tak snadno zjistit nedokážu. Asi by to chtělo investigativní reportáž.
Nakonec možná nejdůležitější otázkou bude, co je potřeba k založení nového časopisu.
Dokud neuvidím první číslo příštího roku, nevím samozřejmě, jaká bude nová redakce a jaká nová podoba Nového Prostoru, nakolik budu mít chuť nový obsah časopisu číst. Z pohledu na právní formu vydavatele, o kterou mě doposud vůbec nenapadlo se zajímat, mám nicméně nepříjemný dojem, že podporovat prodejce časopisu chtít budu, ale podporovat jeho vydavatele nikoliv.
http://denikreferendum.cz/clanek/24227-konec-noveho-prostoru-jak-ho-zname#comment_75472
Zdá se to přirozené: Redaktoři, přispěvatelé, případně i sympatizanti by se měli spojit s prodejci do družstva, aby nový časopis patřil těm, kteří na něm pracují — ať už ho redigují, píšou do něj nebo ho prodávají.
http://denikreferendum.cz/clanek/24313-ceska-republika-je-zchudly-stat
Vždyť proč vlastně potřebujeme pouliční časopis? Nebylo by nakonec nejlepší, kdyby si vydělávat jeho prodejem nikdo nepotřeboval?
Potřebujeme zákon o sociálním bydlení a vytrvale zvyšovat minimální mzdu. Až se mzdy v Česku zvednou na skutečně slušnou úroveň, asi tak na tu rakouskou nebo německou, když už ne švédskou, české hospodářství poroste, taženo domácí poptávkou, a navíc bude dostatek dostupného a důstojného bydlení, nebudeme se muset trápit otázkami, kdo nám to tu valstně vydává pouliční časopis a co s ním provádí.
Vydávat a distribuovat si časpopis, jaký chceme číst, budeme moci i potom, ale už nebude nutné, aby prodej toho časopisu někoho tahal z nouze, všichni jeho prodejci budou mít střechu nad hlavou a příjem z prodeje časopisu jim vystačí na životní úroveň plně srovnatelnou s podnikovými právníky, zubními lékaři nebo ústavními činiteli.
Transformace na zapsaný ústav prý byla nutná kvůli Občanskému zákoníku. Proč nestačila předchozí na zapsaný spolek, případně proč se občanské sdružení transformovalo nejdřív na ten spolek, a ne rovnou na ústav, si zřejmě mohu už sám vyhledat v zákonech.
Překotná úplná výměna redakce je prý podobně nutná kvůli prosperitě časopisu, a tedy jeho přežití. Opět nerozvedl žádné podrobnosti.
Vlastně byl tak stručný, že vynechal úplně všechno, co si mohu snadno vyhledat na Internetu, včetně svého příjmení.