Ústecký kraj má dohodu o nové koalici. Budou ji tvořit tři strany. Komunisté a sociální demokraté, kteří minulé volební období úspěšně spolupracovali a zástupci ze spojené kandidátky Strany práv občanů a Strany přímé demokracie. Vítězné hnutí ANO 2011 zůstává v opozici. Tento výsledek povolebního vyjednávání označil šéf ANO za „neskutečnou prasárnu“. Podívejme se, kdo se ve skutečnosti jako „hladové prase“ choval.

Hnutí ANO krátce po volbách oslovilo KSČM s úmyslem, že by s ní rádo uzavřelo dvoučlennou koalici. Komunistům tato nabídka nebyla úplně proti mysli a slíbili, že o ní budou vážně přemýšlet. Za pár hodin na to ovšem ANO oslovilo sociální demokracii s úplně stejnou nabídkou a chtělo komunisty nechat mimo.

ČSSD reagovala tak, že upřednostňuje trojkoalici ve složení ANO, KSČM a ČSSD. Krátce potom vydala ústecká sociální demokracie prohlášení, že nepůjde do žádné koalice bez KSČM, protože je pro ni čitelným a transparentním partnerem. V uplynulém volebním období tyto dvě strany bez jakýchkoliv problémů a skandálů v Ústeckém kraji vládly.

Odpověď na nabídku trojkoalice už od ANO nikdy ČSSD nedostala. ANO ovšem mezitím začalo oslovovat též ODS a SPD-SPO a dále zvyšovalo nabídku pro KSČM. Všem říkalo, že to s komunisty myslí vážně, a že s těmi druhými nechce mít nic společného. Úplně zapomnělo na to, že i zbývající subjekty mezi sebou komunikují a vzájemně si říkají, s čím za nimi ANO přišlo. ANO se tímto svým postupem stalo naprosto nevěrohodným potencionálním partnerem a dostalo se mimo hru doslova a do písmene samo.

Děsivé na tom je, že každý s kým ANO v daný okamžik jednalo, byl dobrý, poctivý a schopný (s nikým jiným by přece ANO do koalice nešlo). Všichni ostatní byli v té chvíli lháři z tradičních politických stran, co mohou za všechny špatnosti světa a pochopitelně „všetci kradnů“.

Dobře vládnout kraji nebylo hlavním záměrem ANO. Jak se postupně ukazovalo, prvořadým, ne-li jediným, cílem ANO byla snaha vymazat ČSSD z politické mapy, jako již jediného oponenta, který má v celostátním měřítku nějakou politickou váhu. A bylo jim jedno, s kým se za tímto účelem spojí. Řeči o transparentních zakázkách, plýtvání, klientelismu a dalším, jak se v praxi ukázalo, jsou v podání ANO, hodně lidově řečeno, jen „kecy v kleci“.

Osobně jsem přesvědčený, že hnutí ANO 2011 má, oproti jím kritizovaným standardním stranám, minimálně jednu obrovskou nevýhodu. Je to nesourodý pytel blech poskládaný také z bývalých členů tradičních politických stran, které tito neuspokojení jedinci tak vehementně kritizují.

Členy a kandidáty ANO nepojí žádný program či společenské vidění světa, každý má své osobní zájmy, někdo je zhrzený, někdo touží po světle ramp, jiný se chce dostat k lizu. Všichni perfektně ovládají umění cokoliv kritizovat, cokoliv bořit, ale neumějí společně s dalšími něco společně vytvořit.

Ústecký kraj má ale tolik vážných problémů, že úsilí po jejich nápravě musí být týmová hra. Sólo hráče, kteří se cítí být nejlepšími a nejdokonalejšími, ale ve skutečnosti pouze s  názorem svého šéfa, Ústecký kraj nepotřebuje. Tým bez nich má větší šanci.