Inkoust na koaličních smlouvách — tam kde je mají — ještě neoschnul a zastupitelstva se poprvé nesešla. Přesto už se jména, ale hlavně osobnosti nových hejtmanů rýsují. A nevypadá to nejhůř.

Taková ideální hlava kraje nesmí krást a musí makat (kritérium ANO), měla by mít hodnotové, ideové zakotvení a rozumět lidem (ideál ČSSD), neškodila by trocha pokory (aby byli spokojení lidovci), vlastenectví (něco málo pro ODS) a politické odvahy (kterou do protikladu populismu dává TOP 09).

Nikdo není dokonalý. Dosluhující hejtmani vesměs hájili program sociální demokracie — humanistický, reformistický, sociální… Kraje a veřejné služby v nich předávají v dobrém stavu. Přesto si řadu hejtmanů budeme spojovat s papalášským stylem (od vizáže po jednání), divnými kamarádšofty a arogancí při vysvětlování nepříjemných kauz.

Někde byly problémem veřejné zakázky, jinde neexistující mluvčí, tu a tam drhla transparentnost. Vrcholem pak byl hospodský klip prvního muže severní Moravy, po němž jsem musel lidem vysvětlovat, že my Ostraváci skutečně nejsme takoví burani a vyžírkové, jak by si někdo mohl myslet.

Prostě to dobré, co ČSSD přinesla regionům, často shazovaly nevábné slupky a červi v ovoci. Sociální demokraté ztratili hlavně svoje tradiční moravské regiony, za což by jim předci nejspíš pěkně vyprášili kožichy. Někde se to podařilo zachránit aspoň pozváním do koalice, byť na oranžové zbyly juniorní pozice.

Autorita u občanů

Podstatné je — a týká se to všech stran zejména ve střetu s hlasateli antipolitiky — nezapomenout a nezanevřít na své dlouhodobé cíle. On ani pobyt v opozici ještě nikoho neukousl, navíc se v ní líp nachází motivace.

Milou zprávou ale každopádně je, že noví pravděpodobní hejtmani za ČSSD působí solidním a uvěřitelným dojmem. Jiří Zimola (jižní Čechy) a Jiří Běhounek (Vysočina) prošli voličským testem. Jen mimo žánr byl Zimolův výlet do Prahy — uprostřed krajských jednání se sbalil a vezl prezidentovi hruškovici, prý jako poděkování za pomoc. Schválně by mě zajímalo, zda takto pěkně Miloši Zemanovi poděkovali i jeho muži Mlynář, Nejedlý a Kruliš, kteří přes účast prezidenta ve žhavé části kampaně u voličů propadli. Že by Zeman dával polibky smrti?

Zpět k hejtmanům. Martin Netolický (Pardubicko) sice lehce v závodě zaostal, udělal však reparát z politické taktiky. Vážně. S Koalicí pro Pardubický kraj se mu spolupracovalo tak dobře, až se dohodli, že společně budou postupovat i v povolebním kolotoči. Tím dostali hnutí ANO pod tlak. Sice vyhrálo, ale stálo proti přesile. Podmínky, které mu nabízela, nepřijalo. Netolický proto může s Koalicí pro Pardubický kraj pokračovat, jen neúspěšné zemanovce v radě nahradili noví partneři.

Tady podotkněme, že snaha jakékoli strany chopit se vlády je přirozená. To je podstata politiky: voličům slíbíte, že jim z co nejvýhodnějších pozic splníte dané sliby, a pak se snažíte vysněné kóty dobýt.

Pamatujme si ale i dvojici Jiří Štěpán (Královéhradecko) — Josef Bernard (Plzeňsko). První přichází — a má dobrou pověst - z akademické sféry, což nebývá v ČSSD úplně zvykem. Druhý je špičkový manažer. Bohuslav Sobotka Bernarda rovnou líčí jako velkou naději sociální demokracie. Přinejmenším to může být vyrovnaný soupeř pro Andreje Babiše v debatách o ekonomice.

Kompatibilní s touto sestavou by mohli být i hejtmani z dalších týmů. Například Martinu Půtovi (STAN) voliči na Liberecku prominuli i schůzky s podnikateli ve stavebnictví na benzinkách a ochotně se svěřili do jeho péče. Popularitu mu přejme, jeho pouto s krajany musí být silné. Oldřich Bubeníček (KSČM) z Ústecka je sice jiná generace, sbírá však pochvaly nejen jako vnímavý politik, ale i ocenění manažerská, což respektuje sám Babiš, jemuž není proti mysli, aby Bubeníček ve funkci pokračoval, byť nevyhrál.

Pozoruhodným fenoménem je též Ivo Vondrák (ANO) v Moravskoslezském kraji. Zatímco sněmovní volby tam léta vyhrává oranžový intelektuál Zaorálek, krajské mety dosáhl v ocelovém srdci republiky intelektuál Babišův. Především však člověk schopný a s čistým štítem, což si voliči žádají v první řadě.

Škoda, že tuto sestavu nejspíš — zatím — nedoplní ve středních Čechách talentovaný Vít Rakušan (STAN), který ustoupil Jaroslavě Pokorné Jermanové z vítězného hnutí ANO, přestože do koalice přizvala i ODS, v níž byla členkou kdysi.

Mají-li být kraje mezičlánkem mezi obcemi a státem, je nutné posílit jejich autoritu u občanů, ale též kompetence na úkor centra. Hejtmanům tak na exhibice nesjpíš moc času nezbyde — práce nečeká a není ji málo. Stanou-li se jimi výše zmínění politici, nemusí to však být s českou politikou až tak bledé.