Ani ne měsíc od krajských voleb je veřejnost doslova zahlcována novými kauzami. Většina z nich tak či onak souvisí s prezidentem Milošem Zemanem: exekuce kvůli neochotě omluvit se za pomluvu Ferdinanda Peroutky, návštěva dalajlámy v České republice, jeho schůzka s ministrem kultury Danielem Hermanem a s tím související prohlášení našich čtyř nejvyšších ústavních činitelů, páteční akce kritiků prezidenta na Staroměstském náměstí, kterým se nelíbí, že neudělil vyznamenání Hermanovu strýci Jiřímu Bradymu a nakonec samotný slavnostní ceremoniál na Hradě k výročí vzniku samostatného Československa.

O překotném vývoji posledních dnů jsme hovořili s politologem Jiřím Pehe. „Jak prezident Havel, tak prezident Klaus občas vyznamenali lidi, kteří jim byli názorově blízcí, Zeman ale opakovaně vyznamenává lidi, kteří se podíleli na jeho volební kampani a podkuřují mu. To není nic jiného než kupčení s vyznamenáními, privatizace státního svátku,“ říká politolog v exkluzivním rozhovoru pro Deník Referendum.

Hrad označil páteční akci na Staroměstském náměstí za začátek kampaně před prezidentskou volbou. Jak ji hodnotíte vy?

Státní svátek nejprve zpolitizoval Miloš Zeman kauzou Brady. Alernativní akce na Staroměstském náměstí se tak od politických souvislostí nedala zcela izolovat, i když se tvářila jako nepolitická alternativa oslav stáního svátku „podhradím“.

Dle mého soudu se mohli organizátoři udělat pro stvrzení takového „nepoltického“ charakteru akce víc. Svěřit její moderování prezidentskému kandidátovi a nechat vystoupit několik stranických politiků bylo v daném kontextu kontraproduktivní.

Prakticky celá pravice odmítla přijít na slavnostní ceremoniál na Hradě, při kterém prezident předával vyznamenání. Nestali se ale pravicoví politici pouhými pěšáky ve hře Miloše Zemana?

Ne, myslím, že nepřijít na akci organizovanou prezidentem, který se tak zásadně proviňuje vůči principům demokracie, bylo správné gesto. Tento svátek navazuje na tradice masarykovského Československa, takže nelze tolerovat, když se těmito tradicemi zaštiťuje prezident, který je svým chováním ztělesněním morálně zkorumpovaného postkomunismu.

Pěšáky Zemana se stali spíš sociálně demokratičtí politici, kteří mu na ceremonii dělali kompars. To oni měli zlatou příležitost se od tohoto politika, který mimo jiné rozkládá jejich stranu, z legitimních důvodů konečně jasně distancovat.

Vraťme se ještě ke společnému prohlášení nejvyšších ústavních činitelů na adresu Čínské lidové republiky. Jak ho hodnotíte?

Jako zcela zbytečný a zcela pomíjející kontext české historie. Podobné projevy podlézavé loajality jsou její stinnou stránkou a lidé jsou na to vesměs alergičtí.

A co říkáte na Zemanův páteční projev a výčet vyznamenaných osobností?

Zeman nepřednáší v pravém slova smyslu projevy. Jen tak spatra mudruje. Prezidentský projev, tak jak bychom si ho 28. října asi představovali, přednesl na Staroměstském náměstí Petr Pithart.

Pokud jde o vyznamenané, nad celým ceremoniálem se vznášel stín toho, kdo — zřejmě z důvodů politické msty — vyznamenán nebyl. Tedy Jiřího Bradyho. A pak je zde další nechutná dimenze.

Jak prezident Havel, tak prezident Klaus občas vyznamenali lidi, kteří jim byli názorově blízcí, Zeman ale opakovaně vyznamenává lidi, kteří se podíleli na jeho volební kampani a podkuřují mu. To není nic jiného než kupčení s vyznamenáními, privatizace státního svátku.

Osobně mi nejvíc vadilo vyznamenání Kardinála Duky nejvyšším státním řádem, jakož i vyznamenání politologa Petra Robejška. Byla za tím politická „message“, protože oba pánové se „vyznamenali“ svými xenofobními názory v uprchlické krizi.

Pokud to Miloši Zemanovi dovolí zdraví, je takřka jisté, že bude svůj mandát na Hradě obhajovat. I jeho poslední kroky lze číst jako přípravu na kampaň. Jakou strategii podle vás zvolil?

Zeman sází na rozdělení společnosti. Nejsem si ovšem jistý, zda to má správně spočítané. Jeho současnou nadpoloviční podporu ve společnosti tvoří tvrdé jádro jeho „postkomunistických“ příznivců, pak ale asi dvacet procent lidí, kteří jsou vlažnými příznivci.

Pokud bude Zeman pokračovat v akcích, jako bylo nevyznamenání Bradyho, a opozice se sjednotí okolo věrohodného kandidáta, může je ztratit, jak už se stalo před dvěma lety po jeho vulgárním rozhlasovém projevu na téma Pussy Riot.

Pozoruhodný je postoj Andreje Babiše. Celý týden o něm není slyšet, ani on na Hradě nebyl, avšak nikoli na protest proti Zemanovi, nýbrž proto, že odjel už v polovině týdne s rodinou na dovolenou…

Babiš je chytrý politik. Hraje vlastní politické šachy a tento konkrétní tah, jímž se distancoval od domácí vřavy, mu vyšel. Chytrá byla i jeho kritika prohlášení čtyřech nejvyšších ústavních činitelů k Číně. V části veřejnosti to vyvolá dojem, že Babiš jako jediný stojí nad žabomyšími válkami české politické scény.

VRATISLAV DOSTÁL