Syntetické látky, které se v posledních měsících objevily na pultech obchodů i v prodejních automatech, jsou nebezpečné nejen kvůli svým velmi negativním toxikologickým kvalitám, ale také proto, že uživatelé v naprosté většině případů tyto látky nevyhledávají a často ani netuší, že se v produktu nacházejí.

Nástroje, které si pro řešení situace stát vybral, ovšem dopadají úplně mimo: na uživatele CBD, na zpracovatele technického konopí, na fungující model regulovaného online prodeje psychomodulačních látek. Do legislativního procesu se navíc vláda chystá vpašovat bezprecedentní pozměňovací návrh, který dává policii pravomoc zavírat jakékoli prodejny bez soudního rozhodnutí.

Regulace kratomu jako vzor pro alkohol?

Pokud bychom chtěli předpokládat dobrý úmysl a snažili se na aktivitě vládních představitelů hledat něco pozitivního, seznam bude sice krátký, ale ne prázdný. Spotřební daň z kratomu odstupňovaná podle koncentrace účinných látek, přeřazení psychomodulačních látek do základní sazby DPH a povinnost prodejce aktivně ověřit věk kupujícího jsou racionálním pokračováním modelu, který od konce roku 2025 vytáhl kratom ze šedé zóny na regulovaný, zdaněný trh.

Tímto bohužel výčet změn hodných pochvaly končí. Novela zakazuje prodej psychomodulačních látek prostřednictvím komunikace na dálku. Kratom se přes internet dál prodávat bude, jenom ne ten legální, zdaněný a s ověřeným prodejcem. Ověření věku přitom u distančního prodeje probíhá dvakrát; jednou při objednávce, podruhé při předání zásilky.

Samo ministerstvo vnitra přitom původně navrhovalo, aby se nastavení online prodeje kratomu, tedy dvojí ověření věku, použilo jako vzor pro regulaci online prodeje alkoholu, kde dosud nic srovnatelného neplatí. Vládní návrh však dělá přesný opak. Ruší fungující model tam, kde existuje, a nechává bez dotčení prodej látky, u které je riziko pro dospívající mozek podle dostupných dat prokazatelně vyšší.

Návrh dále zakazuje prodej výrobků z technického konopí fyzickým osobám a k tomu absolutně zakazuje zpracovávat kanabidiol na jiné látky. Limit jedno procento THC pro technické konopí přitom zůstává, takže prodávaný produkt je z definice nepsychoaktivní.

Chyták je ale v tom, že nebezpečné syntetické kanabinoidy, například látky ze skupiny PINACA, kvůli kterým byla tato část Lex kratom tvořena, se z CBD většinou nevyrábějí. Produkují se jednoduše syntézou z průmyslových prekurzorů a dají se nastříkat na prakticky jakýkoli sušený rostlinný materiál: na tabák, bylinnou směs, čaj, na cokoli. Konopný květ pro výrobce rozhodně není nutnou podmínkou. Zákaz jeho prodeje tak na tyto podnikavce nijak nedopadne, zato však zlikviduje legální byznys s neškodnou rostlinou, která mnohým pomáhá zmírnit úzkost či lépe spát.

Toto „střílení naslepo“ je zřejmé také z pasáže pasáže o zákazu „obohacování technického konopí, přičemž obohacováním se rozumí jakýkoli technologický postup, zejména rozprašování, máčení, impregnování, povlakování, infuze nebo jiný obdobný postup, po sklizni a sušení, kterým je do technického konopí nebo na technické konopí dodatečně vnesena jakákoliv látka“. Takto formulovaný zákaz se totiž vztahuje i na impregnaci nebo infuzi technického konopí při výrobě konopného betonu a dalších stavebních či textilních materiálů, což jsou postupy, které s psychotropními a omamnými látkami nemají nic společného.

Vágní definice, rázná opatření

Zatímco se řeší paragrafy o kratomu, chystá se vláda pomocí poslanecké iniciativy do legislativního procesu vsunout pozměňovací návrh, který dává policii pravomoc uzavřít celou provozovnu, hrozí-li podle jejího uvážení vážné riziko pro život nebo zdraví v souvislosti s nějakým výrobkem. Dopadá to na každého prodejce jakéhokoli výrobku, ať už jde o potraviny, drogerii, elektro nebo autoservis, bez ohledu na to, jestli má něco společného s psychoaktivními látkami.

Cíl ochránit zdraví je určitě legitimní a sám o sobě obhajitelný. Jenže zákon nikde výslovně nevyžaduje, aby policista nejdřív zkusil mírnější zásah, například zajištění výrobku, zákaz jeho prodeje, uzavření jen části provozovny.

Klíčové pojmy jako „výrobek“, „vážné riziko“ nebo „příslušný orgán dozoru“ nejsou v textu nijak definované ani navázané na konkrétní předpis. Procesní ochrana je slabá — o námitkách nerozhoduje nezávislý orgán, rozhodnutí nemusí mít odůvodnění a soudní přezkum může kvůli lhůtám přijít až čtrnáct dní po tom, co je provozovna dávno zavřená. Kvůli tak velkému zásahu do podnikání s pochybnými nároky na přezkum by dle mého názoru měla hlasitě křičet zejména Hospodářská komora, a ne jen adiktologové či opoziční politici.

Nejhorší na tom celém je, že řešení existují. Například zařazení CBD konopí mezi psychomodulační látky by znamenalo, že nástřik nebezpečných syntetických příměsí na CBD produkty by byl automaticky nelegální, aniž by se muselo zakazovat samotné CBD.

Zařazení některého z vyhodnocených a otestovaných kanabinoidů na seznam psychomodulačních látek by dalo lidem legální, zdaněnou alternativu a snížilo poptávku po neregulovaných a potenciálně nebezpečných výrobcích, které dnes nacházíme ve večerkách a automatech.

A především, důsledné, průběžné vymáhání pravidel, která už dnes existují, funguje líp než mediálně sledovaná razie a exemplární, přemrštěná změna zákona, která míjí skutečné příčiny problému mílovými kroky. Vláda zde svojí snahou o grandiózní politická gesta pouze ukazuje, že se dá s plamenometem jít i na mraveniště.