↗

Proč nedostávají studující konkrétní záruky, že budou moct bez újmy dostudovat? Proč vedení fakulty celý proces provádí překotně v průběhu prázdnin, aniž by transparentně jednotlivé kroky komunikovalo? A konečně: proč bylo na pracovištích zamýšlených pro zrušení či splynutí umožněno přijímací řízení do stávajících programů? Foto Facebook Ústavu hudební vědy FF UK

Zatímco studentky a studenti některých oborů Filozofické fakulty UK za současného dění tápají v informační mlze, nevědí, kdo je bude v následujících semestrech učit nebo zkoušet u státnic, a nemají nejmenší tušení, jaká je dlouhodobá perspektiva jejich oborů, přicházejí členové vedení fakulty a příznivci změn z řad akademiků den co den s novými obhajobami reorganizace.

Nejnovějším příspěvkem je prohlášení několika akademiků s názvem „Za udržitelnou a silnou FF UK“, s nímž vystoupiili na zasedání akademického senátu fakulty. Text přichází s šokujícím uvedením situace „na pravou míru“. V debatě o restrukturalizaci fakulty se prý „ztrácí širší kontext změn a jejich dlouhodobé důvody“ a signatáři se také podivují nad tím, proč je současný transformační proces tak medializovaný.

Položme si teď pár jednoduchých otázek. Pokud jsou změny důsledkem dlouhodobých koncepčních plánů, proč nedostávají studující konkrétní podklady a záruky, že budou moct bez újmy dostudovat? Proč s nimi vedení FF UK nejedná otevřeně, proč celý proces provádí překotně, v průběhu prázdnin, aniž by transparentně jednotlivé kroky komunikovalo?

A dále: jde-li o dlouhodobý plán reorganizace, proč bylo na pracovištích, které vedení zamýšlelo zrušit či nechat splynout s jinými, umožněno přijímací řízení do stávajících programů? Proč se návrhy změn kateder a ústavů měnily takřka z týdne na týden a proč byli do dnešního dne studující součástí restrukturalizačních jednání jen v případě jednoho jediného pracoviště?

Je evidentní, že o promyšleném návrhu, který by reflektoval připomínky akademické obce — tak jako tomu bylo v případě předchozích reorganizací, na něž se zmíněný text odkazuje —, nemůže být řeč. Nyní jde o zoufalé řešení ekonomické situace školy.

Signatáři prohlášení si navíc zřejmě doposud nevšimli, že ani studenti, ani samotní pracovníci zasažených pracovišť se v principu změnám či slučování z ekonomických důvodů nebrání. Všem zúčastněným stranám vadí zejména naprostá absence kolegiální komunikace ze strany děkančina týmu a nekoncepčnost změn.

Implementovat translatologické perspektivy na jednotlivé filologie je neproveditelný nesmysl. Ví to každý studující oboru translatologie a ví to i vyučující většiny filologií. Stejně tak je zhola nemožné, aby například divadelní věda na nově vzniklém „uměnovědném ústavu“ existovala jako „perspektiva“. Divadelní věda buďto bude samostatnou vědou, nebo zanikne. Žádná „perspektiva“ obor při životě neudrží. Podobně lze komentovat většinu navrhovaných kroků reorganizace.

Změny, které vedení pražské Filozofické fakulty navrhuje, jsou jednoduše uvařené z páry nad rezavým hrncem. Svou lhostejností a přezíravostí ke studujícím nastolují vedení fakulty a jeho příznivci na škole atmosféru, která v novodobé historii fakulty nemá obdoby.

Znepokojení jsou zejména nově nastupující studentky a studenti. Mnohým z nich bylo umožněno se přihlásit a zapsat do studia na katedrách, které mají záhy projít obří transformací, jež naprosto zásadně změní jejich institucionální zajištění a podobu studia.

Svědectví studentů prvního ročníku bakalářského studia hovoří jasně. Do školy se netěší a litují, že se zapsali na FF UK, když byli přijati jinde. Mají pocit, že si jich fakulta neváží. Nikdo s nimi přes prázdniny nekomunikoval, za což se sice děkanka Lehečková na zasedání akademického senátu omluvila, škody však jsou již napáchány.

Výše zmíněné prohlášení akademiků z pracovišť naprosto nepoznamenaných současnou reorganizací zcela opomíjí jejich argumenty. Nově přijatí studenti, a nejen oni, chtějí primárně konkrétní záruky, že jejich studium nebude narušeno, že neklesne kvalita výuky. A požadují také otevřený dialog. Akademici „Za udržitelnou a silnou FF UK“ mezitím citují prázdné fráze o úspoře finančních prostředků a dlouhodobých vizích pro fakultu. O studujících a jejich postavení v rámci reorganizace ani slovo.

Akademická obec by přezíravost takto hrubého zrna měla přestat tolerovat. V současném politickém podnebí vede děkanka Lehečková a její stoupenci Filozofickou fakultu, k potěšení mnoha přihlížejících, k rozkladu zevnitř. Důvěra studujících i zaměstnanců a zaměstnankyň fakulty ve způsob řízení školy je na bodu mrazu.

Vedení může důvěru získat zpátky jen jediným způsobem: když vyleze z kanceláří, zavře excelové tabulky a podívá se do tváře těm, jichž se změny týkají nejvíce ze všech — studentům a studentkám fakulty. Proponenti změn se tváří, že vyhazovy učitelů, slučování a nepromyšlené čarování se studijními plány mají být studujícím ku prospěchu. Zatím však o tom přesvědčili nanejvýš sami sebe.