↗

Pokud má akademický pracovník plný úvazek na jedné instituci, ale více než polovinu své vědecké produkce vykazuje na instituci jiné, přirozeně se tím oslabuje jeho institucionální zakotvení a kolegové s ním mohou méně počítat při budování dlouhodobých výzkumných týmů a přípravě větších společných projektů. Foto FB Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Kolegové Ondřej Dadejík a Štěpán Kubalík z Katedry estetiky Filozofické fakulty UK ve svém textu „Příběh jedné letní reorganizace“, který vyšel v Deníku Referendum 27. srpna, kritizují plánovanou reorganizaci fakulty způsobem, který redakce shrnula v perexu: „Vedení FF UK přišlo v okurkové sezóně s plánem na rušení celých kateder a propuštění desítek lidí. Záhadou zůstává, jak má tento postup vést k avizované vyšší kvalitě výuky a výzkumu.“

V textu se oba autoři podivují nad tím, proč reorganizace (vysvětlena zde) dopadla i na jejich katedru. Na tuto otázku přitom vedení fakulty při společných jednáních odpovídalo, ale považuji za užitečné tyto důvody ještě jednou připomenout. Tím se zároveň alespoň částečně vysvětlí i záhada, jak reorganizace může vést k vyšší kvalitě výuky a výzkumu na naší fakultě a jaké problémy také řešíme.

Každá univerzita je financována — zjednodušeně řečeno — na základě počtu studentů, resp. absolventů (pokud je má) a vědeckých výstupů. Tento princip reflektuje i rozdělování prostředků na katedry a ústavy v rámci Filozofické fakulty. Prostředky jsou stále více rozdělovány podle toho, jak která katedra učí a jak je v tom úspěšná (tj. připraví studenty na absolvování závěrečných zkoušek), a jak která katedra publikuje. Naší fakultě se daří v posledních letech získávat víc peněz a rozpočet zvyšovat.

Rozvrh katedry estetiky na minulý semestr obsahuje 22 kurzů pro všechny úrovně studia od bakalářské po doktorskou. Nebudu zde počítat průměrný počet kurzů týdně na jednoho vyučujícího, nebo na jeden úvazek. To je otázka třeba na kolegy z výzvy Pospolitost 26, kteří se zastávají oborů, kde se učí od rána do večera a několik odborníků se stará o studenty v různých studijních programech.

Také chápu, že mohou být dobré důvody na katedře udržet i někoho, kdo moc neučí, moc nepublikuje, ale je pro katedru a obor důležitý. I to je na dobře fungující katedře možné.

Zde se ale dostáváme k druhému problému. Vědecké výstupy a jejich vykazování. Z osmi vědecky aktivních a pravidelně publikujících členů Katedry estetiky má šest poloviční a vyšší úvazek na jiné univerzitní nebo výzkumné instituci. RIV (Rejstřík informací o výsledcích) je veřejně dostupná databáze vědeckých výstupů všech institucí v České republice.

• Podle údajů evidovaných v RIV má kolega 1 celkem 79 výstupů, z toho 27 u Univerzity Karlovy, 50 u Západočeské univerzity a 2 u Jihočeské univerzity; v posledních pěti letech jde o 21 výstupů, z toho 5 na UK.
• Kolega 2 má v RIV evidováno 19 výstupů, z toho 13 u Univerzity Karlovy, 4 u Jihočeské univerzity, 1 u Ostravské univerzity a 1 u Univerity Jana Evangelisty Purkyně; v posledních pěti letech má 3 výstupy, z toho 1 pro Univerzitu Karlovu.
• Kolega 3 má v RIV evidováno 49 výstupů, z toho 13 u Univerzity Karlovy, 2 u Masarykovy univerzity a 33 u Jihočeské univerzity; v posledních pěti letech jde o 12 výstupů, z toho 4 pro UK.
• Kolega 4 má celkem 80 výstupů, z toho 50 u Univerzity Karlovy, 1 u UMPRUMuzea, 17 u Univerzity Palackého a 12 u Akademie věd; v posledních pěti letech jde o 11 výstupů, z toho 5 pro UK.
• Kolega 5 má v RIV evidováno 24 výstupů, z toho 2 u Univerzity Karlovy, 19 u Akademie múzických umění a 3 u Akademie věd; v posledních pěti letech má 1 výstup pro Akademii věd.
• Kolega 6 má v RIV evidováno 74 výstupů, z toho 40 na Univerzitě Karlově, 1 na Univerzitě Palackého, 1 na Ostravské univerzitě, 7 na Masarykově univerzitě a 25 na Jihočeské univerzitě; v posledních pěti letech jde o 19 výstupů, z toho 7 pro UK, 10 pro JČU, 1 pro MUNI a 1 pro UPOL.

Shrnuto, většina vědeckých výstupů těchto kolegů na Katedře estetiky je připisována jiným institucím než Filosofické fakultě, na které má většina z nich plný úvazek. Pak se nelze divit, že se katedra dostane do problémů. Jak jsem psal výše, univerzity a vědecké instituce jsou financovány i na základě vědeckých výstupů. Pokud někdo více než polovinu svých vědeckých výstupů připisuje jiné instituci než Filozofické fakultě, kde má plný úvazek, tak Filozofická fakulta získá méně prostředků a jiné instituce si naopak rozpočet zvýší na úkor FF UK.

Ano, v minulých letech, kdy nefungoval systém rozdělování prostředků na fakultě, nebyl tento problém tak zjevný. Ale to neznamená, že by tato praxe byla méně problematická, a hlavně méně nefér vůči ostatním kolegům na fakultě. Na Ústavu filosofie a religionistiky se již řadu let snažíme, aby zaměstnanci druhé úvazky neměli. Ne vždy se to samozřejmě podaří (i já byl ten případ), ale vždy dbáme alespoň na to, aby druhý úvazek nesnižoval vědecký ani pedagogický výkon katedry.

Jak se navíc ukazuje, souběh více úvazků nemusí být z hlediska rozvoje instituce optimální cestou; naopak větší koncentrace akademického výkonu, času a spolupráce v rámci jedné instituce může přinášet výrazně lepší výsledky, což ostatně potvrzuje i současná zkušenost FF UK.

Pokud má akademický pracovník plný úvazek na jedné instituci, ale více než polovinu své vědecké produkce vykazuje na instituci jiné, přirozeně se tím oslabuje jeho institucionální zakotvení a kolegové s ním mohou méně počítat při budování dlouhodobých výzkumných týmů a přípravě větších společných projektů.

Tak snad tento příspěvek pomůže alespoň trochu vysvětlit, jak může reorganizace vést k „avizované vyšší kvalitě výuky a výzkumu“ na akademické instituci.