Nízká míra porodnosti v poslední době přichází do popředí politického i mediálního zájmu. Klesající počet obyvatel evropských států se dostává mezi mainstreamová politická témata, zejména kvůli blížící se hrozbě kolapsu sociálních systémů, které za dvě dekády nebude mít kdo financovat. Nutno podotknout, že se nejedná o fenomén, který by měl kohokoli překvapovat. Porodnost v Evropě v souvislosti se společenskou i ekonomickou transformací klesá od šedesátých let minulého století, ve středoevropských zemích potom zejména od devadesátých let po pádu komunistických režimů.

Avantgardou demografických politických opatření se v Evropě stal bývalý dlouholetý maďarský premiér Viktor Orbán, a to dlouho předtím, než se o téma začaly vážně zajímat jeho politické protějšky v dalších zemích. Nepříliš přesvědčivé výsledky celé iniciativy nicméně neodpovídají míře politické pozornosti ani finančním prostředkům, které vlády Fideszu na podporu porodnosti věnovaly.

Důraz na zvyšování porodnosti byl přirozenou součástí jejich konzervativního programu a logicky doplňoval prosazování takzvaných křesťanských hodnot, ochranu maďarského národa a identity a odpor vůči imigraci do Evropy.

Demografie se pro Orbánovy vlády stala i tématem s mezinárodním přesahem. Od roku 2015 se každé dva roky v Budapešti konal demografický summit coby platforma pro konzervativně smýšlející spojence Fideszu z dalších zemí. Jako průkopníka v této oblasti oslavovali Orbánovo Maďarsko američtí republikáni v čele s Donaldem Trumpem, italská premiérka Giorgia Meloniová, argentinský prezident Javier Milei a koneckonců i Andrej Babiš.

Daňové úlevy, dostupné půjčky či podpora bydlení

V čem opatření nastavená vládami Fideszu spočívají (a přítomný čas je zde na místě, protože ve velké části z nich hodlá pokračovat i současná vláda strany Tisza s premiérem Péterem Magyarem)? Jde o mix daňových úlev, dostupných půjček, podpory bydlení i dalších opatření.

Daňové úlevy byly zavedeny záhy po nástupu druhé Orbánovy vlády jako možnost snižování daňového základu pro rodiče podle počtu jejich dětí. V roce 2020 pak bylo zavedeno doživotní osvobození od daně z příjmu pro matky čtyř a více dětí, od roku 2025 potom rozšířené i na matky tří dětí a s výhledem na postupné zahrnutí i matek dvou dětí. Později přišlo osvobození od daně z příjmu pro matky jednoho dítěte, které jsou mladší než třicet let, jehož cílem bylo motivovat mladé ženy k tomu, aby měly děti dříve.

Nejen od počtu narozených, ale i plánovaných dětí se odvíjejí zvýhodněné hypotéky. Úvěr s fixním, relativně nízkým úrokem mohou získat manželské páry, v nichž je ženě nejvýše 41 let, i když mají jen jedno dítě. S počtem narozených či plánovaných dětí však výše dostupného financování roste. S narozením dětí pak přicházejí další výhody, jako je přerušení splácení nebo snížení celkové splácené částky.

Pokud se plánované děti nenarodí ve stanoveném časovém rámci, jedná se z pohledu maďarského státu o porušení smlouvy, a to s sebou nese finanční dopady, jako změnu podmínek úvěru na komerční, tedy nárůst úroků, a penále. Opatření nicméně uznává zásahy vyšší moci, jako je například neplodnost, nemoc či úmrtí jednoho z partnerů.

Podobné podmínky platí v rámci programu Babaváró („čekání na miminko“), jehož prostřednictvím si pak manželské páry mohou vzít bezúročnou půjčku na jakýkoli účel (tj. nejen na bydlení), s tím, že po narození třetího dítěte se ze zbývající části půjčky stává dar. Výhodný příspěvek lze získat třeba i na nákup většího auta.

V roce 2020 maďarský stát prohlásil sektor asistované reprodukce za oblast národního strategického významu, znárodnil soukromé kliniky reprodukční medicíny a začal poskytovat léčbu neplodnosti i bezplatně, ovšem pouze v případě heterosexuálních párů, eventuálně svobodných žen. Lesbické páry jsou z této možnosti vyloučeny.

Zároveň za Orbánových vlád vzrostl počet míst ve školkách a jeslích a rozšířila se třeba i možnost stravování v těchto zařízeních zdarma, případně s veřejnou podporou. Je nicméně nutné říct, že obecný stav školství v zemi je častým terčem kritiky a spolu se zdravotnictvím, respektive celkovým stavem veřejného sektoru, se stal jedním z hlavních důvodů prohry strany Fidesz v letošních volbách.

Demografický vývoj je problém. Návrat k „tradičním hodnotám“ není řešení

Orbánova vláda vydávala na prorodinnou politiku okolo pěti procent HDP, statistiky nicméně ukazují, že výsledky byly spíše omezené. Viktor Orbán v roce 2017 sice oznámil, že cílem jeho politických opatření je dosáhnout takové porodnosti, která by zajistila stabilní obnovování populace, tj. 2,1 dítěte na ženu.

V roce 2011 hodnota tohoto indikátoru v Maďarsku ukazovala 1,23, načež rostla až do roku 2021, kdy dosáhla 1,61, aby poté začala znovu klesat na 1,31 v roce 2025. Relativní nárůst v prvních deseti letech vlád Fideszu mohl navíc spíše než funkčností vládních opatření být důsledkem toho, že lidé odkládali založení rodiny na pozdější věk.

Jakkoli navíc Orbánovy politiky působí relativně civilizovaně a nedosáhly takové míry omezování práv žen, jako například v Polsku, byly právem kritizovány. Přístup k výše zmíněným půjčkám je omezen pouze na manželské páry a vylučuje třeba i samoživitelky. V případě rozvodu páru, který dané výhody čerpal, navíc hrozí finanční sankce, což potenciálně drží lidi v nefunkčních, například násilných vztazích.

Ostatně snaha naplnit „slib“ daný při čerpání půjčky coby motivace, proč mít další dítě, je rovněž kontroverzní. Daňové úlevy zase nepoměrně zvýhodňují vysokopříjmové skupiny. Demografická opatření vlády Fideszu sice nikdy nezašla k přímému zákazu interrupcí, zpřísnila ale jejich podmínky — od roku 2022 jsou například ženy v Maďarsku před interrupcí povinny vyslechnout tlukot srdce plodu.

To vše je zarámováno striktním pojetím rodiny jako svazku muže a ženy, zakotveném v ústavě z roku 2011, a vylučujícím tedy jakékoli jiné formy rodiny, diskriminací sexuálních menšin ve jménu „ochrany dětí“ a velmi nízkým zastoupením žen v Orbánových vládách.

Nízká porodnost je neoddiskutovatelným problémem a výzvou do budoucna. Jedná se nicméně o téma, které je komplexní, a komplexní musí být i navrhovaná řešení. Jakkoli ekonomické a finanční pobídky můžou přispět k vyřešení mnoha problémů, kterým rodiny čelí, má problém řadu dalších dimenzí, u nichž se řešení nedefinují zdaleka tak snadno.

Podobně jako u řady jiných témat je nutné, aby se demografickými výzvami vážně zabývaly i mainstreamové politické strany a hledaly řešení aplikovatelná v současném světě. V opačném případě je převezme populistická a krajní pravice, která řešení vidí v návratu k „tradičním hodnotám“, k nimž bohužel velmi často patří i omezování práv žen či sexuálních menšin.