Studie Nature: Umělá inteligence pomáhá fosilnímu průmyslu zvyšovat emise
Matěj MoravanskýPodle studie zveřejněné v jednom z odborných časopisů Nature nástup umělé inteligence nejen zvyšuje spotřebu fosilních paliv pro výrobu elektrické energie, ale rovněž pomáhá fosilním korporacím s rychlejší, levnější a ziskovější těžbou.
Rychlý rozvoj umělé inteligence v posledních letech prudce zvyšuje spotřebu fosilních paliv. Vyžadují to nově zbudovaná a energeticky náročná datová centra, k jejichž napájení technologické koncerny používají především elektrárny spalující fosilní paliva. Jen ve Spojených státech má podle agentury Bloomberg rostoucí spotřeba datových center zvýšit emise z energetického sektoru o dvacet procent.
Podle nové studie zveřejněné v rámci portfolia odborného časopisu Nature ale není problém jen ve zvyšující se spotřebě energie datových center. Autorka studie Holly Alpineová, energetická expertka kampaně Enabled Emissions a bývalá zaměstnankyně společnosti Microsoft, upozornila, že fosilní korporace užívají umělou inteligenci k plánování výnosnější těžby. Tím umělá inteligence podle Alpineové „pomáhá zvyšovat uhlíkovou intenzitu globální ekonomiky a posiluje dominantní postavení fosilních paliv.“
Nejen napájení zvyšuje emise
Podle Mezinárodní energetické agentury souvisí budování a provoz nových datových center s jednou desetinou růstu globální poptávky po elektrické energii do roku 2030. Tento nárůst mají pokrýt především obnovitelné zdroje a plynové elektrárny, zejména ve Spojených státech se však pro napájení datových center počítá také s fosilními palivy.
Analytici Mezinárodní energetické agentury zároveň upozornili, že využití umělé inteligence pomůže zvýšit efektivitu všech zdrojů energie. Podle studie vedené Holly Alpineovou však z využití umělé inteligence těží především fosilní korporace. „Zatímco se o umělé inteligenci hovoří jako o nástroji, který může pomoci dekarbonizovat ekonomiku, v současné době dělá pravý opak: zvyšuje konkurenceschopnost fosilních paliv,“ komentovala Alpineová výsledky studie.
„Naše zjištění jsou neúprosná: využití umělé inteligence ze strany fosilních korporací způsobuje více emisí, než kolik jich ušetří umělá inteligence zvyšováním efektivity obnovitelných zdrojů energie,“ uvedla Alpineová. Využití umělé inteligence tak podle studie vede k čistému nárůstu světových emisí oxidu uhličitého o 0,47 až 1,8 gigatun ročně. Pro srovnání: celé Mexiko v roce 2024 vypustilo do atmosféry 0,46 gigatun oxidu uhličitého a Rusko 1,78 gigatun. Emise spojené s využíváním umělé inteligence ve fosilním průmyslu mohou být třikrát až třináctkrát vyšší než emise spojené s výrobou energie pro provoz datových center.
V lednu tohoto roku norská energetická společnost Equinor, z většiny vlastněná státem, uvedla, že díky využití umělé inteligence od roku 2020 získala přes 330 milionů amerických dolarů. Umělá inteligence jí rovněž umožnila objevovat nová ložiska ropy a plynu. Společnost BP využívá umělou inteligenci k efektivnější těžbě, přepravě i obchodování. Využití umělé inteligence potvrdili i zástupci největšího amerického vývozce zkapalněného zemního plynu, korporace Cheniere.
Podle odhadů expertní společnosti Rystad Energy přinesou investice fosilních korporací do digitalizace a rozvoje umělé inteligence mezi lety 2026 a 2030 dodatečnou hodnotu ve výši 500 miliard dolarů. „Tato hodnota vznikne snížením nákladů v důsledku efektivnějšího provozu, prodloužením životnosti infrastruktury, zvýšením objemu těžby a zkrácením časových harmonogramů rozvoje,“ shrnuli výsledky své analýzy Jon Marsh Duesund a Andreas Bakke Moan z Rystad Energy.