Rozvrat ministerstva životního prostředí občanská společnost očekávala už od chvíle, kdy bylo jasné, že tento resort získají Motoristé sobě. Čistky mezi experty a dosazování vlastních lidí, kteří jsou místo znalostí a zkušeností vybavení jen ideologií a předsudky, proto nejsou žádným překvapením.

Motoristé přesto dokázali zaujmout mírou bizarnosti svých kádrů i způsobem jejich instalace: od obsazení ministerské kanceláře Filipem Turkem přes usazení sotva zletilého podporovatele a propagátora „bílé Evropy“ na PR oddělení či jmenování experta na strojovou těžbu dřeva do čela Krkonošského národního parku až po svěření velmi důležité České inspekce životního prostředí realitnímu podnikateli Pavlu Strakovi.

Právě poslední jmenovaný překvapivě nebyl představen na tiskové konferenci, ale pouze tiskovou zprávou. Následně odmítl předložit svůj životopis, popsat vizi a plány a dokonce i poskytnout svoji fotografii. Poté, co opoziční politici reagovali žádostí o svolání mimořádného zasedání Výboru pro životní prostředí, navrhla jeho předsedkyně Berenika Peštová (ANO) jednání uzavřít veřejnosti a médiím.

Veřejnost a novináři tak mohli být svědky jen úvodní mocenské exhibice předsedkyně výboru. Ta protesty opozice odbyla nesmyslným argumentem, že jednání je třeba utajit, aby moc zákonodárná nezasahovala do moci výkonné. Opominula však holý fakt, že pokud by byla prezentace ředitelů úřadů před poslanci takovým zásahem, pak by měla právě naopak vyloučit poslance a nechat tam jen veřejnost. Když se svým argumentem neuspěla, odbyla další námitky s tím, že „nic odůvodňovat nemusí“.

Lehce absurdní komedii pak dovedl k dokonalosti samotný záhadný ředitel České inspekce životního prostředí, který vůbec nedorazil. Přítomný ministr Igor Červený to odůvodnil jeho dovolenou. Ale veřejnost i novináři byli stejně vykázáni za dveře. To asi aby neslyšeli druhého pozvaného, ředitele Krkonošského národního parku, o jehož kvalifikaci taktéž panují značné pochyby.

Zatímco celý úvod připomíná komedii, následující týdny, měsíce a roky se mohou proměnit v horor. Česká inspekce životního prostředí je totiž zásadní instituce, která zasahuje proti poškozování přírody či ohrožení zdraví lidí, například jedovatými látkami v ovzduší či ve vodě.

Taková instituce se pochopitelně ocitá pod tlakem, aby důležitým podnikům neházela klacky pod nohy. Aby fungovala, jak má, musí být odborně vedená, nezávislá a důvěryhodná. Tomu dosavadní průběh nástupu nového ředitele, o kterém víme hlavně to, že sponzoroval Motoristy, vůbec neodpovídá. Tajnosti kolem ředitele České inspekce životního prostředí, stejně jako kolem ředitele Krkonošského národního parku, vzbuzují nutně další a další obavy o přírodu a životní prostředí.